Bulharské úřady oznámily zadržení ruského podnikatele Igora Grečuškina, který je považován za jednu z ústředních postav v kauze katastrofického výbuchu v přístavu libanonského hlavního města Bejrútu v srpnu 2020. Grečuškin, jenž má kromě ruského občanství také občanství kyperské, byl zatčen 6. září 2025 na letišti v Sofii po příletu z kyperského Pafosu. Na jeho jméno byl vydán mezinárodní zatykač Interpolu na žádost libanonských úřadů, které se dlouhodobě snaží dovést případ do soudního finále.
Loď, která přinesla zkázu
Jméno Igora Grečuškina se objevilo krátce po ničivé explozi v Bejrútu, kdy vyšlo najevo, že právě on byl vlastníkem nebo provozovatelem lodi Rhosus. Tato nákladní loď převážela v roce 2013 z Gruzie do Mosambiku více než dva a půl tisíce tun dusičnanu amonného, chemikálie běžně používané v hnojivech, ale také extrémně nebezpečné při nesprávném skladování. Kvůli technickým problémům a dluhům byla loď zastavena v bejrútském přístavu a náklad zabaven libanonskými úřady.
Zásilka zůstala bez patřičné péče uskladněna v hangáru číslo 12 po dobu šesti let, přestože úředníci i odborníci opakovaně varovali před hrozícím nebezpečím. Dne 4. srpna 2020 došlo k sérii požárů a následně k obřímu výbuchu, který srovnal s přístavem i velkou část centra města. Exploze si vyžádala nejméně 218 obětí na životech, tisíce zraněných a obrovské materiální škody odhadované v miliardách dolarů. Libanon se dodnes potýká s následky jak materiálními, tak politickými, protože výbuch urychlil hlubokou hospodářskou i společenskou krizi.
Zatčení v Sofii
Grečuškin byl v Bulharsku zadržen bez odporu. Podle tamních úřadů spolupracoval s policií, při kontrole jeho zavazadel nebyly nalezeny žádné podezřelé předměty. Nyní zůstává ve vazbě, kterou soud povolil až na čtyřicet dní. V této lhůtě musí Libanon dodat veškeré potřebné podklady, aby mohla být projednána žádost o jeho vydání. Bulharská strana zároveň zdůraznila, že o případné extradici rozhodne soud na základě mezinárodních dohod a poskytnutých důkazů.
Grečuškin je v Libanonu obviňován z hrubé nedbalosti a ohrožení veřejné bezpečnosti. Vyšetřování bejrútské tragédie se však již několik let potýká s politickými zásahy a právními průtahy. Mnozí vysocí činitelé se snažili vyšetřování zastavit nebo alespoň zpomalit, protože případ odhaluje rozsáhlé selhání státních institucí. Zadržení Grečuškina by tak mohlo představovat průlom, pokud se jej skutečně podaří předat do Bejrútu.
Sporná míra odpovědnosti
Otázkou zůstává, do jaké míry lze Grečuškina považovat za přímého viníka. Podle některých právních expertů jeho role skončila v okamžiku, kdy byl náklad lodi zabaven a umístěn do skladu pod kontrolou libanonských úřadů. Odpovědnost za další nakládání s nebezpečným materiálem tak nesl stát. Na druhé straně existují argumenty, že Grečuškin loď i posádku dlouhodobě zanedbával, nechával je bez prostředků a tím fakticky způsobil, že se náklad ocitl v pasti bejrútského přístavu.
Zatykač není vydán pouze na něj. Libanon žádá také vydání kapitána lodi Borise Prokoševa, rovněž ruského občana. Oba muži by mohli poskytnout cenná svědectví o tom, proč loď nikdy neopustila Bejrút a jaké tlaky na posádku či majitele působily.
Politické dopady
Zatčení v Bulharsku přichází v době, kdy Libanon čelí nejen ekonomickému kolapsu, ale i vážné krizi důvěry ve státní instituce. Mnozí Libanonci vidí v tragédii z roku 2020 symbol totální korupce a nekompetence vládnoucí elity. Přivedení Grečuškina před soud by tak mohlo být vnímáno jako krok k odpovědnosti, i když neřeší systémové problémy země.
Na mezinárodní scéně může případ vyvolat napětí. Rusko dosud nereagovalo oficiálním prohlášením, ale lze očekávat, že se bude snažit chránit svého občana. Kypr, kde Grečuškin dlouhodobě pobýval, zatím mlčí. Bulharsko se tak ocitá mezi tlakem Libanonu a očekávanými reakcemi Moskvy i Bruselu.
Výhled do budoucna
O dalším osudu Grečuškina rozhodnou bulharské soudy v následujících týdnech. Pokud Libanon předloží dostatečné důkazy, nic nebude bránit jeho vydání. V opačném případě by mohl být propuštěn. Ať už výsledek dopadne jakkoli, samotné zatčení znovu otevřelo rány bejrútské tragédie a připomnělo, že spravedlnost pro oběti výbuchu je stále nedosaženým cílem.
