Volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku vyhrála AfD s 38,2 procenta před SPD premiérky Manuely Schwesigové s 35,5 procenta. CDU kancléře Friedricha Merze získala 4,9 procenta a poprvé od roku 1949 se v zemských volbách nedostala do sněmu. V Berlíně současně vyhrála Levice s 25,7 procenta. Spolková vláda CDU/CSU a SPD tím nepadá, Merz odmítl rezignaci. Pro Česko, které do Německa posílá zhruba 30 procent vývozu, je hlavní otázkou, zda oslabený kancléř udrží reformy.
Co to znamená pro vládu v Berlíně a pro Česko
Merz výsledek označil za katastrofu, podle t-online řekl doslova „Es ist ein Desaster“. Zároveň oznámil, že chce pokračovat jako předseda CDU i jako kancléř. „Německo je schopné reforem. Reformy musí přijít,“ prohlásil podle ZDF v sídle strany. Před volbami mu vyjádřilo podporu osm zemských premiérů CDU. Koalice se sociální demokracií má ve Spolkovém sněmu dál většinu a zemské volby ji formálně neohrožují. Slabší pozice kancléře ale zvětšuje prostor pro spory, jaké koalici rozdělovaly už loni kvůli zelené politice.
Německo je pro Česko největší obchodní partner. Podle ministerstva zahraničí tam míří přibližně 30 procent českého vývozu. V roce 2025 vývoz do Německa podle Českého statistického úřadu vzrostl o 2,3 procenta, tedy o 31,2 miliardy korun, při celkovém českém exportu 6,2 bilionu korun. Českým firmám proto záleží na tom, aby Berlín dotáhl slibované investice do infrastruktury a snížení byrokracie. Jak zranitelná je česká ekonomika při každém otřesu německého průmyslu, ukázala už loňská debata o Trumpových clech.
Meklenbursko: AfD víc než zdvojnásobila zisk
AfD podle předběžných výsledků, které přinesla ČT24, vzrostla z 16,7 procenta v roce 2021 na 38,2 procenta a získala 32 ze 71 křesel. SPD má 29 mandátů, Levice s 6,5 procenta a Zelení s 5,7 procenta po pěti. CDU se 4,9 procenta a BSW se 4,8 procenta zůstaly pod pětiprocentní hranicí. Volit mohlo 1,3 milionu lidí, poprvé včetně šestnáctiletých a sedmnáctiletých.
Schwesigová hned večer oznámila, že chce vládnout dál. „Většina se rozhodla pro demokratické strany. Proto jsem připravena pokračovat v započaté práci,“ řekla. SPD, Levice a Zelení mají dohromady 39 z 71 křesel, což na většinu stačí. Lídr AfD Leif-Erik Holm vyzval ostatní strany k jednání o spolupráci, všechny kromě BSW ale spolupráci odmítly. AfD tak vyhrála třetí zemský sněm po Durynsku a Sasku-Anhaltsku, kde letos získala 43,8 procenta. Jak si strana zachází s čísly, jsme popsali ve faktické kontrole rozhovoru Alice Weidelové pro ARD.
Berlín: Levice a kandidátka s tureckými kořeny
V hlavním městě získala Levice 25,7 procenta a 47 mandátů. CDU skončila druhá s 18,8 procenta a 35 křesly, AfD třetí s 16,3 procenta a 29 křesly. Zelení mají 14,3 procenta, SPD 12,1 procenta. BSW se 4,7 a FDP s 2,5 procenta se do 159členné sněmovny nedostaly. Dosavadní koalice CDU a SPD tím ztratila většinu. Kandidátkou na primátorku je Elif Eralpová z Levice, která navrhuje koalici Levice, Zelených a SPD. Hlavním tématem kampaně byly nedostupné byty a vysoké nájmy.
Pro Merze jde o druhou těžkou ránu za jeden večer. Podle t-online je nejpravděpodobnější, že zůstane, ale jako „kancléř na zkoušku“. Výměna v čele vlády je méně pravděpodobná, protože CDU nemá shodu na nástupci. Merz přitom do úřadu nastupoval s ambicí vést Evropu v bezpečnostních otázkách, před volbami dokonce varoval před koncem NATO v dnešní podobě. Doma teď musí především udržet vlastní stranu pohromadě.
Konečné oficiální výsledky obou voleb zemské volební úřady vyhlásí až po přepočtu. Čísla v textu jsou předběžná.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, www.t-online.de, www.businessinfo.cz
