Grónsko zažilo politické zemětřesení – voliči zcela přeobsadili vládu v šokujícím výsledku, kdy středopravicová Demokratická strana více než ztrojnásobila počet svých křesel po dramatické volební kampani, která probíhala na pozadí hrozeb Donalda Trumpa, že arktický ostrov získá.
V úterních volbách se Demokraté stali největší stranou v grónském parlamentu Inatsisartut a vystřídali tak dosavadní vládnoucí stranu Inuit Ataqatigiit (IA), kterou vedl bývalý premiér Múte B Egede, píše web The Guardian. Kromě toho se také zdvojnásobil počet křesel strany Naleraq – té, která je nejotevřenější ke spolupráci s USA a podporuje rychlé referendum o nezávislosti. Naleraq se tímto výsledkem stala druhou nejsilnější stranou v parlamentu.
Obě strany – Demokraté i Naleraq – podporují nezávislost Grónska na Dánsku, ale liší se v tempu, jakým by k ní mělo dojít. Naleraq upřednostňuje rychlejší cestu, zatímco Demokraté (v grónštině známí jako Demokraatit) prosazují pozvolnější přístup.
Výsledek voleb – opravdový politický otřes – překvapil i samotného lídra Demokratů, Jense-Frederika Nielsena. Strana, která dosud nikdy nezískala tolik mandátů, obsadila 10 křesel, což znamená nárůst o sedm oproti posledním volbám a překonání jejich dosavadního maxima sedmi křesel z roku 2005. Před volbami nebyla považována za hlavního hráče, neboť pozornost se soustředila především na IA, Naleraq a na dosavadního koaličního partnera Siumut.
Demokraté poprvé jako vůdci
I když Demokraté již byli součástí několika vládních koalic, nikdy předtím nevedli vládu – což se nyní očekává, až začnou koaliční jednání. Grónský parlament má celkem 31 křesel, přičemž pro většinu je potřeba minimálně 16 křesel. IA ztratila téměř polovinu svých mandátů – klesla z 12 na 7 – a stala se tak třetí nejsilnější stranou. Jelikož žádná ze stran nezískala absolutní většinu, lídři nyní zahájí jednání o sestavení vlády.
Demokraté se popisují jako „sociálně liberální“ strana a sice podporují nezávislost, ale v dlouhodobějším horizontu. Nielsen uvedl: „Nečekali jsme takový výsledek voleb, jsme velmi šťastní.“ Třiatřicetiletý bývalý badmintonový šampion dále řekl: „Demokraté jsou otevřeni jednání se všemi stranami a usilují o jednotu. Zvláště s ohledem na to, co se nyní ve světě děje.“
Po sečtení 90 % hlasů měli Demokraté 29,9% podíl hlasů, což jim zajistilo nepřekonatelné vedení, uvedla grónská veřejnoprávní stanice KNR. Naleraq získal 24,5 % hlasů. Lídr Naleraqu, Pele Broberg, označil den voleb za „nezapomenutelný“ a poblahopřál Nielsenovi. Poděkoval voličům a prohlásil: „Budeme pracovat s lidmi této země, abychom naplnili moc, kterou nám svěřili. Bez výjimky, děkujeme všem za dnešní den.“
Egede, který ještě v úterý uvedl, že kampaň byla „zatížena geopolitickým napětím“, řekl: „Respektujeme výsledek voleb. Jsem moc rád, že přišlo tolik voličů.“ Jeho strana získala 21,4 % hlasů. Lídr strany Siumut, dosavadního koaličního partnera IA, přiznal porážku. Budoucí vláda by nyní měla stanovit časový plán pro nezávislost, kterou podporuje velká většina z 57 000 obyvatel Grónska. Hnutí za nezávislost v posledních letech nabralo na síle, mimo jiné kvůli několika skandálům, které odhalily rasistické zacházení Dánska s Gróňany. Mezi tyto skandály patří například aféra s nitroděložními tělísky, kdy bylo údajně až 4 500 ženám a dívkám aplikováno antikoncepční zařízení bez jejich vědomí, nebo testy „rodičovských kompetencí“, které vedly k oddělení mnoha inuitských dětí od rodičů.
K výhře pomohl demokratům Trump
Volby přitáhly celosvětovou pozornost, především kvůli Donaldu Trumpovi, který minulý týden v Kongresu prohlásil, že Grónsko „získá jedním či druhým způsobem“ a slíbil, že Gróňanům přinese bohatství. Volební účast byla podle volebních úředníků vyšší než obvykle. Volby byly pečlivě sledovány i v Dánsku, které vládlo Grónsku jako kolonii až do roku 1953 a dodnes kontroluje jeho zahraniční a bezpečnostní politiku. Grónsko spolu s Faerskými ostrovy tvoří Dánské království.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila úterý za „radostný den a oslavu demokracie“. Dodala: „Ráda bych poblahopřála Demokratům k velmi úspěšným volbám. Dánská vláda vyčká na výsledky jednání, která nyní v Grónsku probíhají. Ale těšíme se na spolupráci s budoucí vládou Grónska (Naalakkersuisut).“
Kuno Fencker, poslanec za Naleraq, který získal osm mandátů oproti předchozím čtyřem, uvedl, že po radostné oslavě vítězství v hlavním městě Nuuk okamžitě zahájili čtyřhodinové povolební jednání. Tento volební výsledek je podle něj „zlomovým bodem“ v grónské politice. „Lidé dříve hlasovali hlavně pro Siumut, bylo to jako fotbalový klub, který nikdy neopustili. Ale teď už měli dost a volili úplně jinak,“ řekl Guardianu. Navzdory mezinárodní pozornosti podle něj volby rozhodla domácí témata, jako je podnikání, rybolov, důchody, životní úroveň a zdravotní péče.
Doufá, že jeho strana vytvoří koalici s Demokraty jako vedoucí vládní stranou, jelikož obě strany chtějí reformy v oblasti podnikání, rybolovu, daní a důchodů. Věří, že se mohou shodnout i na cestě k suverénnímu Grónsku.
Fencker, který v roce 2020 odcestoval do Washingtonu na Trumpovu volební kampaň a je označován za „nejvíce pro-trumpovského politika v Grónsku“, dodal, že i když se vztahy mezi Grónskem a Dánskem za Frederiksenové zlepšily, přál by si, aby přijala Trumpovu rétoriku ohledně práva Grónska na suverenitu – ale rozhodně odmítl jakoukoli formu amerického vlastnictví Grónska. „Jen doufám, že Mette Frederiksenová, premiérka Dánska, řekne totéž co Donald Trump: že respektuje naše právo stát se samostatným státem a že pokud se rozhodneme setrvat v Dánsku, budou nás ochotně přijmout zpět po získání naší suverenity – a že Dánsko chce investovat miliardy korun do Grónska,“ řekl.
Podle něj by „optimálním“ řešením pro nezávislé Grónsko bylo buď svobodné sdružení s Dánskem, nebo nové uspořádání v rámci dánského společenství. Nielsen však varoval, že je třeba postupovat obezřetně: „Musíme nejprve vybudovat pevné základy. Nemůžeme stavět dům od komína dolů,“ řekl stanici KNR.
