LUXEMBURK/VÍDEŇ – V klíčovém sporu, který může na desítky let ovlivnit směřování evropské energetiky a financí, utrpělo Rakousko zásadní porážku. Soudní dvůr Evropské unie zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí Evropské komise zařadit za určitých podmínek jadernou energii a zemní plyn na seznam udržitelných, tzv. „zelených“ investic. Verdikt je vítězstvím pro projaderné a plynárenské lobby, ale podle kritiků jde o nebezpečný akt „greenwashingu“, který podkopává důvěryhodnost klimatických cílů Unie.
Právní bitva se soustředila kolem přelomového nástroje známého jako Taxonomie EU. Jde o klasifikační systém, který má investorům a finančním trhům pomoci rozlišit, které ekonomické aktivity jsou skutečně ekologicky udržitelné. V únoru 2022 však Evropská komise přijala kontroverzní doplňující akt, kterým otevřela dveře pro označení některých investic do jaderných a plynových elektráren za „zelené“, ačkoliv pouze jako přechodové technologie.
Tento krok vyvolal ostrou reakci Rakouska, které je historicky jedním z nejhlasitějších odpůrců jaderné energetiky v Evropě. Vídeň označila rozhodnutí Komise za „greenwashing“ a v říjnu 2022 podala žalobu na neplatnost tohoto aktu k Soudnímu dvoru EU.
Šestnáct argumentů proti
Rakouská žaloba stála na šestnácti právních námitkách, které se rovnoměrně dělily mezi jádro a plyn. Argumenty se týkaly jak formálních pochybení, jako bylo údajné chybějící posouzení dopadů a nedostatečné veřejné konzultace, tak i věcných rozporů. Podle Rakouska Komise překročila své pravomoci, když takto zásadní otázku rozhodla pouze delegovaným aktem místo plnohodnotného legislativního procesu.
Vídeň především tvrdila, že zařazení jádra a plynu je v přímém rozporu se základním principem taxonomie „významně nepoškozovat“ životní prostředí. U jádra poukazovala na nevyřešený problém s radioaktivním odpadem a rizika havárií, u plynu zase na to, že stanovené emisní limity nejsou slučitelné s cíli Pařížské dohody. „Klasifikovat jadernou energii a fosilní plyn jako udržitelnou přechodovou činnost je greenwashing a odporuje to cílům nařízení o taxonomii,“ uvedlo rakouské ministerstvo životního prostředí.
Soud: Komise své pravomoci nepřekročila
Soud EU však rakouské argumenty smetl ze stolu. V odůvodnění rozsudku konstatoval, že Evropská komise nepřekročila pravomoci, které jí byly svěřeny, a její kroky byly dostatečně odůvodněné. Podle soudu mohla Komise dospět k závěru, že aktivity spojené s jádrem a plynem mohou za přísně daných podmínek významně přispět ke zmírnění změny klimatu.
Soudci odmítli námitku, že by proces schvalování byl nedostatečný, a potvrdili, že Komise měla právo tuto otázku řešit v rámci svých delegovaných pravomocí. Rovněž uznali, že Komise přihlédla k rizikům spojeným s jaderným odpadem a stanovila pro plynové elektrárny konkrétní emisní prahy, které považovala za přiměřené pro roli plynu jako přechodového paliva.
Důsledky pro Evropu
Pro Rakousko je verdikt citlivou politickou prohrou. Jeho dlouholetý boj proti jádru na evropské půdě utrpěl vážnou trhlinu. Rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewessler již dříve uvedla, že pokud rozhodnutí zůstane v platnosti, „zelené“ investiční fondy mohou začít směřovat do projektů, které Rakousko zásadně odmítá.
Rozhodnutí vysílá silný signál finančním trhům. Investoři, kteří se řídí taxonomií, nyní mohou s právní jistotou považovat nové jaderné a plynové projekty za přijatelné z hlediska udržitelnosti. To jim může zajistit výhodnější přístup k financování, například prostřednictvím zelených dluhopisů.
Environmentální organizace jako Greenpeace však bijí na poplach. Verdikt podle nich podkopává samotnou podstatu zeleného investičního rámce EU a hrozí, že odvede kapitál od skutečně čistých obnovitelných zdrojů, jako je solární a větrná energie. Rozhodnutí také pravděpodobně ovlivní další podobné žaloby, které proti taxonomii podaly právě ekologické organizace, a které na výsledek rakouského případu čekaly. Právní bitva je tak možná u konce, ale ideologický a politický spor o budoucnost evropské energetiky zdaleka nekončí.
