V kalifornské poušti, za přísně střeženými ploty a pod závojem nejvyššího utajení, se v 80. letech 20. století rodil stroj, který navždy změnil pravidla vojenského letectví. Nebyl to jen další bombardér; byl to přelud z jiného světa, létající křídlo navržené tak, aby oklamalo fyziku a stalo se neviditelným pro radary nepřítele. Jeho jméno: B-2 Spirit. Jeho cena: astronomická. Jeho příběh je ságou o technologické posedlosti, politické paranoie a konci jedné éry.
Kořeny ve stínech Studené války
Příběh B-2 začíná na konci 70. let, v době, kdy se geopolitická šachovnice Studené války zdála být nebezpečně vyrovnaná. Spojené státy s obavami sledovaly, jak Sovětský svaz zdokonaluje svou protivzdušnou obranu. Radarové systémy a rakety země-vzduch, jako byl obávaný komplex S-300, se stávaly stále sofistikovanějšími a hrozilo, že páteř amerického strategického letectva, stárnoucí flotila bombardérů B-52, se brzy stane jen snadným cílem.
Tehdejší administrativa prezidenta Jimmyho Cartera v roce 1977 zrušila program nadzvukového bombardéru B-1A s argumentem, že konvenční bombardéry jsou proti moderní obraně příliš zranitelné. Vznikla tak naléhavá potřeba něčeho zcela nového, revolučního. Potřeba letounu, který by neprolétával obranou silou, ale proplul by jí jako duch. Zrodila se myšlenka na „neviditelný“ bombardér.
Posvátný grál vojenského letectví – technologie stealth (nízká pozorovatelnost) – již nebyl jen teoretickým konceptem. V tajných programech, jako byl Have Blue od Lockheed Skunk Works, který vedl k legendárnímu stíhacímu letounu F-117 Nighthawk, se již testovaly první letouny s radikálně sníženou radarovou stopou. Úkol pro nový bombardér byl však o řád složitější: musel být mnohem větší, nést těžký náklad jaderných zbraní na mezikontinentální vzdálenosti a zůstat přitom prakticky nezachytitelný.
Zrození programu ATB a vítězství létajícího křídla
V roce 1979 byl v naprostém utajení spuštěn program Advanced Technology Bomber (ATB). Dva největší letečtí giganti Ameriky se utkali v tichém souboji o kontrakt století. Na jedné straně stál Lockheed s podporou Rockwellu, na druhé Northrop spojený s Boeingem.
Northrop přišel s návrhem, který byl stejně tak geniální jako riskantní: radikální design samokřídla (létajícího křídla). Pro zakladatele společnosti, Jacka Northropa, to byla celoživotní posedlost. Již ve 40. letech experimentoval s prototypy YB-35 a YB-49, které svět předběhly o desítky let. Tehdejší technologie však nedokázala zkrotit aerodynamickou nestabilitu takového stroje. Nyní, s příchodem výkonných počítačů a digitálního řízení letu (fly-by-wire), se sen Jacka Northropa mohl konečně stát skutečností.
Právě tento koncept přesvědčil Pentagon. Létající křídlo bez svislých ocasních ploch a s hladkými, plynulými křivkami bylo z hlediska radarové neviditelnosti ideální. V říjnu 1981 byl Northrop oficiálně vybrán jako vítěz a získal kontrakt na vývoj a výrobu stroje, který měl Sovětskému svazu v noci nedat spát.
Revoluce v utajení: Technologie a vývoj
Vývoj B-2 probíhal v režimu tzv. „černého projektu“ (black project) v továrně Air Force Plant 42 v kalifornském Palmdale. Tisíce inženýrů a techniků pracovaly na technologiích, které posouvaly hranice známého. Klíčem k neviditelnosti B-2 byla kombinace tří hlavních prvků:
-
Tvar: Každý povrch, každá hrana letounu byla navržena tak, aby odrážela radarové vlny pryč od zdroje, nikoli zpět k němu. Absence kolmých ploch a ostrých úhlů minimalizovala radarový odraz.
-
Materiály: Drak letounu byl vyroben z exotických kompozitních materiálů pohlcujících radarové záření (RAM – Radar-Absorbent Materials). Speciální povrchový nátěr fungoval jako houba, která absorbovala energii radarových vln místo toho, aby ji odrážela.
-
Redukce tepelné stopy: Čtyři motory General Electric F118 byly ukryty hluboko v křídlech. Zakřivené vstupy vzduchu ve tvaru písmene S skrývaly horké lopatky turbín před infračervenými senzory a výfukové plyny byly před vypuštěním ochlazovány a rozptylovány, aby se minimalizovala tepelná stopa.
To vše by bylo nemožné bez revoluce v oblasti výpočetní techniky. B-2 byl jedním z prvních letounů kompletně navržených pomocí CAD (Computer-Aided Design) systémů, které umožnily dosáhnout nevídané výrobní přesnosti. Jeho aerodynamická nestabilita byla kompenzována složitým systémem fly-by-wire, kde počítače prováděly desítky korekcí za sekundu, aby letoun udržely ve vzduchu. Pilot v podstatě nedával přímé příkazy řídicím plochám, ale sděloval počítači, co chce udělat, a ten následně provedl potřebné manévry.
Cena za neviditelnost a konec Studené války
Revoluční technologie si vybrala svou daň. Náklady na program ATB začaly stoupat do astronomických výšin. Výzkum a vývoj zcela nových materiálů, extrémní nároky na přesnost výroby a náklady na udržení drtivého utajení – to vše se promítlo do rozpočtu, který se v éře masivního zbrojení prezidenta Ronalda Reagana zdál být bezedný.
A pak se svět změnil. 22. listopadu 1988 byl první B-2 Spirit s kódovým označením AV-1 slavnostně představen veřejnosti. Svět s úžasem hleděl na stroj, který vypadal jako z vědeckofantastického filmu. Novináři byli záměrně drženi v uctivé vzdálenosti, aby nemohli spatřit detaily zadní části letounu s výfukovými tryskami.
Jen rok po tomto odhalení padla Berlínská zeď. V roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz. Hlavní důvod existence B-2 – proniknout nejstřeženějším vzdušným prostorem na planetě a doručit jaderný úder na Moskvu – přes noc zmizel.
V americkém Kongresu se strhla bouře. Proč by země měla utrácet desítky miliard dolarů za zbraň proti nepříteli, který již neexistuje? Původní plán na nákup 132 bombardérů byl drasticky seškrtán. Celkové náklady na program, odhadované na více než 44 miliard dolarů, se tak musely rozpočítat mezi mnohem menší počet letounů. Výsledkem byla průměrná cena přesahující 2 miliardy dolarů za jediný stroj, což z B-2 udělalo s přehledem nejdražší letadlo, jaké kdy bylo vyrobeno. Nakonec bylo vyrobeno a zařazeno do služby pouhých 21 kusů.
Duch v akci a jeho odkaz
Přestože jeho původní mise zanikla, B-2 si našel novou roli jako konvenční bombardér s bezkonkurenční schopností globálního úderu. Svůj bojový křest si odbyl v roce 1999 během operace v Kosovu, kde letouny startovaly ze své domovské základny Whiteman v Missouri, bez mezipřistání doletěly nad Evropu, shodily přesné pumy a vrátily se zpět. Podobné mise podnikly i v Afghánistánu, Iráku a Libyi, čímž demonstrovaly svou unikátní schopnost zasáhnout jakýkoli cíl na světě do několika hodin.
Odkaz B-2 Spirit je komplexní. Je to technologický zázrak, který předběhl svou dobu a dodnes definuje vrchol leteckého inženýrství. Zároveň je symbolem finančních a technologických extrémů Studené války a varovným příběhem o tom, jak rychle se může změnit svět a s ním i účel nejdražších zbraní. Jeho technologie vydláždila cestu pro další generace neviditelných letounů, včetně jeho nástupce, B-21 Raider. Duch z Palmdale, zrozený ze strachu a geniality, tak i po desetiletích stále tiše křižuje oblohu jako tichá připomínka minulé éry a jako mocný nástroj současné strategické moci.
