PRAHA – Hlavní město Praha se rozhodlo využít svou zákonodárnou iniciativu k řešení palčivého problému, který brzdí rozvoj obecní energetiky. Rada hl. m. Prahy schválila návrh novely energetického zákona, která by měla municipalitám umožnit efektivnější sdílení vlastnoručně vyrobené elektřiny. Pokud změna projde parlamentem, města a kraje by mohly výrazně ušetřit na provozu škol, úřadů či sportovišť.
Současná legislativa, která zavedla institut tzv. Aktivního zákazníka, sice umožnila první krůčky ke sdílení energie, ale pro potřeby velkých měst a krajů se ukázala jako nedostatečná. Hlavním kamenem úrazu je striktní limit počtu odběrných míst, který nereflektuje realitu správy veřejného majetku.
Konec „přesilovky“ limitů: Z 11 na 60 míst
Podle aktuálně platného znění energetického zákona může jedna skupina sdílení v rámci Aktivního zákazníka zahrnovat maximálně 11 registračních čísel předávacích míst (EAN). Tento limit platí plošně pro všechny – od rodin, které chtějí sdílet energii z chalupy do bytu, až po krajská města spravující stovky budov.
„Praha chce, aby veřejné peníze v energetice pracovaly chytřeji a efektivněji. Dnes platná pravidla zbytečně brání tomu, aby města a kraje mohly ve větším rozsahu sdílet elektřinu mezi svými budovami, školami nebo sportovišti,“ vysvětluje motivaci návrhu primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.
Novela, kterou Praha předkládá, navrhuje v paragrafu § 27f vytvořit specifickou kategorii pro územní samosprávné celky a jejich organizace. Limit pro tyto subjekty by se měl zvýšit na 60 odběrných míst. To by v praxi znamenalo, že například jedna větší městská část by mohla propojit fotovoltaiky na střechách všech svých základních škol a přebytky posílat do místní polikliniky nebo na úřad, aniž by musela zakládat složité energetické komunity.
Efektivita bez zbytečné byrokracie
Pražský návrh cílí na zjednodušení celého procesu. Dosud měly municipality v podstatě dvě cesty: smířit se s limitem 11 míst, nebo založit energetické společenství (právnickou osobu), což s sebou nese administrativní zátěž a zvýšené náklady.
Změna zákona by municipalitám umožnila využívat model Aktivního zákazníka v širším měřítku bez nutnosti zakládání dalších právnických subjektů. To je klíčové zejména v kontextu další legislativní úpravy, která umožňuje stavět solární elektrárny do výkonu 100 kWp bez stavebního povolení. Zájem o tyto instalace raketově roste, ale bez možnosti efektivního sdílení energie mezi více budovami zůstává potenciál těchto investic nevyužit.
Co navrhuje novinka v § 27f? Skupina sdílení může zahrnovat až 60 odběrných míst, pokud ji tvoří:
Územní samosprávný celek (obec, kraj).
Jím zřízená příspěvková organizace (např. škola).
Právnická osoba založená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (pokud ji obec převážně financuje nebo v ní má rozhodující vliv).
Dopady na rozpočet a trh
Předkladatelé návrhu zdůrazňují, že změna nebude mít negativní dopad na státní rozpočet. Právě naopak – zvýší se efektivita vynakládání veřejných prostředků. Peníze, které obce ušetří za nákup elektřiny ze sítě díky využití vlastních přebytků, mohou být investovány zpět do rozvoje infrastruktury nebo služeb pro občany.
Zároveň se Praha snaží rozptýlit obavy z narušení tržního prostředí. Návrh je koncipován tak, aby nebyl diskriminační a zachovával plnou transparentnost a kontrolovatelnost celého procesu sdílení. Specifické postavení obcí je odůvodněno veřejným zájmem na zajištění energetické udržitelnosti a bezpečnosti.
Co bude následovat?
Schválení Radou hl. m. Prahy je prvním krokem v legislativním procesu. Nyní musí návrh posvětit Zastupitelstvo hl. m. Prahy. Pokud jej zastupitelé schválí, bude návrh oficiálně předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Pokud novela projde celým legislativním kolečkem, mohla by se stát zásadním impulsem pro českou komunální energetiku. Města by se konečně zbavila „energetického svěracího kazajky“ a mohla by naplno využít potenciál svých střech pro snížení provozních nákladů v době, kdy jsou ceny energií stále citlivým tématem pro každý obecní rozpočet.
