Pracovní trh čeká zásadní změna. V červnu 2026 vstoupí v platnost nová legislativa Evropské unie zaměřená na zvýšení transparentnosti odměňování a snížení mzdových rozdílů mezi muži a ženami. Tato směrnice zavádí povinnost pro firmy s více než 100 zaměstnanci pravidelně zveřejňovat rozdíly v odměňování mezi pohlavími. Pokud tyto rozdíly přesáhnou 5 %, budou společnosti nuceny analyzovat příčiny a přijmout opatření k nápravě. Navíc budou všichni zaměstnavatelé povinni uvádět nástupní mzdu nebo její rozpětí v pracovních inzerátech.
Firmy na přípravu zatím kašlou
Analýza poradenské společnosti Deloitte odhalila, že většina českých firem není na tato nová pravidla připravena. Přípravy na implementaci směrnice zahájilo pouze 22 % společností, zatímco 25 % firem dosud nemá jasnou představu o tom, jak se na změny připravit. Navíc 60 % zaměstnavatelů nezná skutečné rozdíly v odměňování mužů a žen ve svých strukturách. Tato nepřipravenost může vést k problémům při zavádění nových pravidel a potenciálním sankcím za jejich nedodržování.
V České republice ženy vydělávají v průměru o 17,9 % méně než muži, což je třetí nejhorší výsledek mezi zeměmi Evropské unie. Tento rozdíl znamená, že ženy musí pracovat o 65 dní déle, aby dosáhly stejné odměny jako muži. Nová legislativa si klade za cíl tyto rozdíly snížit a zajistit spravedlivější odměňování pro všechny zaměstnance.
Implementace směrnice přinese vyšší transparentnost a předvídatelnost odměňování, což může vést ke zvýšenému tlaku na růst mezd. Na druhou stranu to však znamená změny vnitřních odměňovacích procesů a zvýšenou administrativní zátěž pro společnosti. Firmy budou muset vytvořit přehledy o pozicích, kompetencích a odměnách, zatímco stát bude shromažďovat údaje o odměňování a postihovat případné nedostatky.
Analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský pro server Alma Career uvedl, že český trh práce je charakteristický relativně nízkou cenou práce, která neodpovídá vysoké hodnotě práce. Mzdy v Česku dosahují přibližně 64 % průměru Evropské unie, zatímco výkonnost v HDP na hlavu v paritě kupní síly je kolem 94 %. Tento nepoměr naznačuje, že zaměstnavatelé těží z nízkých mezd, což může být důvodem pro odliv kapitálu do zahraničí.
Dombrovský dále uvedl, že peníze ušetřené na mzdách často končí u zahraničních mateřských společností. To naznačuje, že z nízké ceny práce profitují především zaměstnavatelé, zatímco zaměstnanci nedostávají odpovídající odměnu za svou práci. Tato situace může vést k nespokojenosti zaměstnanců a zvýšené fluktuaci na trhu práce.
Transparentnost na prvním místě
Nová legislativa by mohla podpořit zaměstnance, aby si řekli o vyšší mzdy nebo hledali lepší pracovní příležitosti. Transparentnost v odměňování by měla vést k větší informovanosti zaměstnanců o mzdových podmínkách a umožnit jim lépe vyjednávat o svých platech. To by mohlo vést ke snížení mzdových rozdílů a spravedlivějšímu odměňování na trhu práce.
Implementace směrnice však přináší i výzvy pro zaměstnavatele. Firmy budou muset přizpůsobit své odměňovací systémy a zajistit, aby byly v souladu s novými pravidly. To může vyžadovat revizi stávajících mzdových struktur, úpravu pracovních smluv a zavedení nových procesů pro monitorování a reportování odměňování. Zaměstnavatelé by měli začít s přípravami co nejdříve, aby byli schopni splnit nové požadavky včas a vyhnuli se možným sankcím.
Pro zaměstnance je důležité být informován o svých právech a možnostech, které jim nová legislativa přináší. To zahrnuje nejen povědomí o mzdových rozdílech, ale také schopnost efektivně komunikovat se zaměstnavatelem a vyjednávat o svých pracovních podmínkách. Odbory a profesní organizace mohou hrát klíčovou roli v poskytování podpory a poradenství zaměstnancům v této oblasti.
Vzhledem k tomu, že implementace směrnice je plánována na červen 2026, mají zaměstnavatelé i zaměstnanci ještě čas se na nové podmínky připravit. Je však nezbytné začít s přípravami co nejdříve, aby byl přechod na nová pravidla co nejplynulejší a aby byla zajištěna spravedlivá odměňování pro všechny pracovníky
