Srpen 1944, jihovýchodní Francie. Spojenecká vojska postupují a německá okupace se hroutí. V chaosu ústupu je však gestapo nebezpečnější než kdy dříve. Ve věznici v Digne-les-Bains čekají na popravu tři klíčoví agenti britské Zvláštní zpravodajské služby (SOE), včetně jednoho z nejlepších organizátorů francouzského odboje, Francise Cammaertse. Jejich osud se zdá být zpečetěn. Záchranná operace je nemožná.
V tu chvíli však vstupuje na scénu žena, jejíž jedinými zbraněmi jsou její odvaha, důvtip a neotřesitelná sebedůvěra. Krystyna Skarbek, polská aristokratka sloužící v britských službách pod jménem Christine Granville, se sama a neozbrojená vydává přímo do sídla gestapa. Požaduje setkání s velícím důstojníkem a rozehrává jeden z nejbrilantnějších blufů v dějinách špionáže.
Představí se jako neteř britského polního maršála Bernarda Montgomeryho, jednoho z nejslavnějších spojeneckých velitelů. Chladně důstojníkovi vysvětlí, že válka je pro Německo prohraná a spojenci dorazí během několika hodin. Každý, kdo se podílel na popravě spojeneckých agentů, bude podle ní po osvobození souzen jako válečný zločinec. Nabídne mu však alternativu: pokud vězně propustí, může se osobně zaručit, že se mu po válce dostane mírnějšího zacházení. Byla to naprostá lež. Skarbek neměla s Montgomerym nic společného a žádnou pravomoc takové sliby dávat. Přesto její ledový klid a absolutní přesvědčivost zafungovaly. Gestapácký důstojník, čelící vidině blížící se porážky a osobní odpovědnosti, podlehl strachu. Několik hodin před plánovanou popravou byli všichni tři agenti volní.
Tento neuvěřitelný čin byl jen jedním z mnoha v životě Krystyny Skarbek. Narodila se v roce 1908 v polské šlechtické rodině s židovskými kořeny. Když Německo v roce 1939 napadlo její vlast, pobývala zrovna v Británii. Místo bezpečného exilu okamžitě nabídla své služby britské rozvědce a stala se jednou z prvních a nejdéle sloužících ženských agentek SOE.
Pět let operovala v srdci okupované Evropy. Na lyžích přejížděla horské hranice s mikrofilmy, pašovala lidi z Polska a koordinovala odbojové akce ve Francii. Její odvaha hraničila s drzostí. V roce 1941, když ji gestapo zatklo v Maďarsku, rozkousla si jazyk do krve a předstírala tak silné příznaky tuberkulózy, že ji Němci v obavě z nákazy raději propustili. Z cely zamířila rovnou zpět do akce.
Její kolegové ji popisovali jako brilantní, charismatickou, ale naprosto neovladatelnou. Improvizovala, porušovala pravidla a přežívala tam, kde jiní selhali. Gestapo na její hlavu vypsalo odměnu, ale nikdy ji nedopadlo.
Po válce však na hrdinku čekal hořký osud. Organizace SOE byla rozpuštěna a Krystyna, jejíž rodné Polsko se ocitlo pod sovětskou nadvládou, se stala osobou bez státní příslušnosti. Britská vláda, za kterou riskovala život, jí vyplatila pouhých 100 liber a ponechala ji svému osudu. Žena, která zachraňovala životy a pomáhala vyhrát válku, se musela živit jako prodavačka a později jako stevardka na zaoceánských lodích.
Během této doby se setkala s Ianem Flemingem, budoucím autorem Jamese Bonda. Fleming byl její osobností a příběhy fascinován a Krystyna se stala přímou inspirací pro postavu Vesper Lynd v románu Casino Royale – komplexní a osudovou ženu, která se vyrovnala samotnému agentovi 007.
Tragický konec jejího života však nepřišel na bojišti, ale v hotelové hale v Londýně. 15. června 1952 ji zavraždil Dennis Muldowney, žárlivý muž, jehož romantické návrhy odmítla. Žena, která přežila gestapo a pět let nejnebezpečnějších misí, zemřela rukou posedlého stalkera. Její příběh byl na desítky let zapomenut. Teprve nedávno historici plně odhalili její odkaz a dnes je Krystyna Skarbek uznávána jako jedna z nejodvážnějších špionek druhé světové války, jejíž inteligence a chladnokrevnost byly mocnější než jakákoli zbraň.
