Nová naučná stezka Ládví je venkovní science centrum pod širým nebem. Akademie věd ČR ji otevřela v pátek 25. září od 16 hodin ve svém areálu v Praze 8, před Fyzikálním ústavem na adrese Pod Vodárenskou věží 1. Na sedmi interaktivních exponátech se podílelo sedm pražských ústavů a vyzkoušet si je může kdokoli, kdo se tam vypraví – od Galtonovy desky po závod plováků.
Kde stezka začíná
Výchozím bodem je areál Akademie věd na Ládví v Praze 8, konkrétně prostor před Fyzikálním ústavem na adrese Pod Vodárenskou věží 1. Lokalita je snadno dosažitelná, protože stanice metra Ládví je v její blízkosti a areál je součástí zastavěné části Prahy 8, ne odlehlé lokality.
Vstupní bránou stezky je murál s podobou Jaroslava Heyrovského a Alfreda Nobela – tedy jediného českého nositele Nobelovy ceny za chemii a muže, po kterém je ocenění pojmenováno. Murál je součástí stezky, ne jen výzdobou budovy.
Co si na jednotlivých zastaveních vyzkoušíte
Sedm exponátů pokrývá několik oborů. Galtonova deska je asi nejznámější z nich: kuličky padají přes pole kolíků a na dně se samy poskládají do zvonové křivky, čímž demonstruje principy teorie pravděpodobnosti. Je to jeden z mála způsobů, jak statistiku ukázat fyzicky, bez vzorců.
Setrvačník předvádí, jak se rotující těleso brání změně své osy, a je to zkušenost, kterou si člověk musí vyzkoušet rukama, aby jí uvěřil. Spektroskop rozloží světlo na jednotlivé barvy a ukáže, že bílé světlo žádná jednoduchá barva není. Model atomu zpřístupňuje představu stavby hmoty. Vlnovod demonstruje, jak se dá vlna vést uzavřenou trasou, což je princip, na kterém dnes stojí optická komunikace. Binární perspektiva pracuje s tím, jak mozek skládá obraz ze dvou očí, a závod plováků je nejnázornější ukázka chování těles v proudící kapalině.
Které ústavy se na exponátech podílely
Na stezce spolupracovalo sedm pražských ústavů Akademie věd: Fyzikální ústav, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, Ústav fotoniky a elektroniky, Ústav fyziky plazmatu, Ústav informatiky, Ústav teorie informace a automatizace a Ústav termomechaniky. Na Galtonově desce, tedy exponátu o pravděpodobnosti, se podílel Ústav teorie informace a automatizace.
Rozdělení není náhodné a je na exponátech vidět: spektroskop a vlnovod odpovídají zaměření ústavů na fotoniku a elektroniku, závod plováků termomechanice, model atomu a principy světla fyzice a fyzikální chemii. Stezka tedy ukazuje, čím se dané pracoviště opravdu zabývá.
Na co se před cestou připravit
Je třeba upozornit na jednu věc: Akademie věd ve své tiskové zprávě neuvádí délku trasy, vstupné ani provozní dobu. Kdo tam míří s dětmi a chce si naplánovat čas, měl by si informace ověřit přímo u Akademie věd nebo na místě. Jde o venkovní expozici v areálu vědeckých institucí, takže se vyplatí počítat s tím, že přístup může být vázaný na provoz areálu.
Pro rodiny je podstatné, že exponáty jsou interaktivní, tedy určené k dotýkání a zkoušení, ne k pozorování za sklem. To je u venkovních expozic praktická výhoda: nevadí jim počasí a nejsou omezené otevírací dobou výstavních sálů.
Kam ještě v Česku za vědou a přírodou
Stezka na Ládví doplňuje nabídku míst, kam se dá vyrazit bez dlouhého cestování. Kdo dává přednost delším trasám v přírodě, měl by vědět, že Eurorando v Krušných horách nabídlo 56 připravených pěších tras na týdenní pas. Že Češi dovolenou plánují spíš doma a podle ceny, ukazuje srovnání toho, nakolik je tuzemská dovolená skutečně levnější, a proměna cestovatelských návyků je popsaná v textu o tom, jak Češi dovolenou neruší, ale víc řeší bezpečnost.
Praktická rada nakonec: nejlepší čas na venkovní expozici tohoto typu je za jasného dne, protože spektroskop i závod plováků fungují lépe za dostatku světla.
Zdroj: www.avcr.cz
