Kourou, Francouzská Guyana – Z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala raketa Ariane 6 s nejnovějším přírůstkem do rodiny satelitů mise Copernicus, družicí Sentinel-1D. Start se uskutečnil v úterý 4. listopadu ve 22:02 SEČ (18:02 místního času). Tento satelit, poslední z první generace přelomových družic Sentinel-1, se připojí ke svému dvojčeti Sentinel-1C a zajistí tak kontinuitu v poskytování klíčových radarových dat pro monitorování naší planety.
Družice byla umístěna na svou oběžnou dráhu 34 minut po startu a první signál z ní byl přijat ve 23:22 SEČ. Tento okamžik, známý jako „získání signálu,“ je klíčovým milníkem každé mise, potvrzujícím, že satelit je na oběžné dráze a je schopen komunikovat s pozemním řídícím střediskem.
Mise Sentinel-1 poskytuje radarové snímky povrchu Země s vysokým rozlišením za jakéhokoli počasí, ve dne i v noci. Tato data jsou neocenitelná pro záchranné týmy při katastrofách, agentury pro životní prostředí, námořní úřady a klimatology po celém světě.
Simonetta Cheli, ředitelka programů pozorování Země v ESA, uvedla: „Tento start na palubě Ariane 6 je pro ESA důležitý, protože dokončuje misi Copernicus Sentinel-1 – brzy bude Sentinel-1D uveden do provozu a plně funkční, společně se Sentinel-1C. Kontinuita služby, kterou to zajišťuje pro vesmírný program EU, je životně důležitá pro řešení globálních výzev, kterým čelíme.“
Sentinel-1D nahradí družici Sentinel-1A, která sloužila více než 11 let, což je výrazně déle, než byla její plánovaná životnost. Společně se satelitem Sentinel-1C, který byl vypuštěn dříve, budou pracovat v tandemu a obíhat na opačných stranách zeměkoule, což umožní optimalizovat globální pokrytí a dodávky dat.
Špičková technologie pro vylepšená data
Obě družice, Sentinel-1D i -1C, jsou vybaveny radarem se syntetickou aperturou (SAR) v pásmu C a také systémem automatické identifikace (AIS). Tato kombinace umožňuje nejen pořizovat detailní snímky zemského povrchu, ale také zlepšuje detekci a sledování lodí v námořních zónách. Po plném zprovoznění Sentinel-1D se zlepší pozorování AIS, což přinese více dat o identitě, poloze a směru plavby lodí.
Družice jsou kompatibilní s navigačním systémem Galileo a dalšími globálními navigačními satelitními systémy. Budou také připraveny podporovat misi Earth Explorer Harmony.
Program Copernicus, jehož je mise Sentinel-1 součástí, představuje zásadní změnu ve způsobu, jakým pozorujeme naši planetu. Systematický sběr a budování časových řad vysoce kvalitních radarových dat za posledních 11 let pomohly přetvořit náš pohled na Zemi. Tato data přispívají k veřejným službám a vědeckým studiím o změnách v našem životním prostředí a klimatu.
Schopnost mise Sentinel-1 proniknout hustou oblačností umožňuje například sledovat změny v tropických pralesích. Radar se syntetickou aperturou také poskytuje přehled o poklesech a posunech půdy po celé Evropě, a tato data jsou využívána Evropskou službou pro sledování pohybu půdy.
Data ze Sentinel-1 mají široké využití, od analýzy záplav pod grónským ledovcem přes sledování úbytku ledu z ledovců ovlivňujícího klima až po mapování ničivých požárů v ohrožených lesích Jižní Ameriky a měření úniků metanu spojených s lidskou činností.
Evropská spolupráce a budoucnost
Mise Sentinel-1 je výsledkem úzké spolupráce mezi Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou komisí, průmyslem, poskytovateli služeb a uživateli dat. Na návrhu a konstrukci se podílelo konsorcium více než 70 společností v čele s Thales Alenia Space a Airbus Defence and Space.
Raketa Ariane 6, která družici vynesla, je klíčovým prvkem úsilí ESA o zajištění autonomního přístupu Evropy do vesmíru. Její modulární a všestranná konstrukce umožňuje vynášet mise na nízkou oběžnou dráhu Země i do hlubokého vesmíru. Tento start byl celkově čtvrtým pro raketu Ariane 6 a třetím komerčním letem.
Data z misí Sentinel jsou volně dostupná prostřednictvím ekosystému Copernicus Data Space, který poskytuje okamžitý přístup k široké škále dat z misí Copernicus Sentinel i z přispívajících misí.
