Region Blízkého východu se ocitá na pokraji dalšího rozsáhlého konfliktu. Masivní kybernetický útok v úterý ráno ochromil provoz íránské Sepah Bank, která je pod kontrolou Revolučních gard. Současně s tím Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zabití dalšího íránského generála a íránský raketový útok uzavřel zařízení v izraelské ropné rafinerii v Haifě.
K úternímu kybernetickému útoku se přihlásila protirežimní aktivistická skupina „Gonjeshke Darande“ (Dravý vrabec). Skupina tvrdí, že se jí podařilo „zničit“ data Sepah Bank, instituce, kterou obvinila z obcházení mezinárodních sankcí a financování teroristických skupin, balistického programu a vojenského jaderného programu režimu, uvedl server jpost.
„Toto se stává institucím, které se věnují udržování teroristických fantazií diktátora. Děkujeme statečným Íráncům, jejichž pomoc umožnila tuto operaci,“ uvedla skupina ve svém prohlášení.
Podle zprávy íránské tiskové agentury Fars News, která je rovněž napojena na Revoluční gardy, útok způsobil rozsáhlé výpadky v online službách banky. Protože jsou systémy banky propojeny s mnoha íránskými čerpacími stanicemi, došlo k narušení služeb i v tomto klíčovém sektoru. Stejná aktivistická skupina se přihlásila i k podobnému útoku v prosinci 2023, který tehdy vyřadil z provozu většinu čerpacích stanic v Íránu.
Vojenská eskalace a nejistota v Iráku
Kybernetický útok přichází v době, kdy se vojenské napětí mezi Izraelem a Íránem stupňuje na několika frontách. Kromě cíleného zabití íránského generála a íránského úderu na rafinerii v Haifě Spojené státy posilují své vojenské kapacity v regionu přesunem tankovacích letadel, aby rozšířily své operační možnosti.
Tato eskalace staví do mimořádně obtížné pozice sousední Irák, který se ocitá mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi. Země je navíc vnitřně rozdělena mezi federální vládu v Bagdádu a kurdskou autonomní vládu na severu.
Nedávný článek v iráckém médiu Shafaq vznesl otázku: „Kdo chrání irácké nebe?“ Odpověď je znepokojivá – téměř nikdo. Od porážky armády Saddáma Husajna v roce 1991 postrádá Irák funkční protivzdušnou obranu a zůstává slabým státem, který se snaží praktikovat politiku absentujícího odstrašování a tiché diplomacie.
Situaci dále komplikuje přítomnost proíránských milic v Iráku, které disponují drony a raketami a které mohou být využity k útokům na Izrael. Irák se tak stává nejen potenciálním bojištěm, ale i nechtěnou platformou pro vedení zástupné války mezi Teheránem a Jeruzalémem.
