PRAHA / DUBLIN – Každý rok 17. března se světové metropole zapojují do vizuálně nejpůsobivější diplomatické kampaně na planetě. Iniciativa „Global Greening“, kterou koordinuje vládní agentura Tourism Ireland, proměňuje stovky historických památek, přírodních divů i moderních mrakodrapů v zářící smaragdy. Česká republika v tomto globálním seznamu nechybí a Praha se pravidelně řadí po bok Londýna, Paříže či New Yorku. Které stavby letos změní barvu a co toto gesto v mezinárodním kontextu vlastně znamená?
Od Opery v Sydney po Petřínskou rozhlednu
Projekt „Global Greening“ začal nenápadně v roce 2010, kdy se jako první na zeleno rozsvítila ikonická budova Opery v Sydney. Od té doby se seznam rozrostl na více než 600 objektů v 50 zemích světa. Nejde jen o estetickou hříčku; pro Irsko je to klíčový nástroj tzv. „soft power“ – nenásilného šíření vlivu a budování pozitivního obrazu země v zahraničí.
V České republice se hlavní pozornost tradičně upírá k Praze. Symbolem oslav se stala Petřínská rozhledna, která díky své poloze nad městem slouží jako nejvýraznější „zelený maják“. Její nasvícení je pečlivě koordinováno s Velvyslanectví Irska v Praze. Petřín však není jediný. V minulých letech se k oslavám připojil i Tančící dům, jehož skleněné věže v noci zářily jako obří drahokamy, nebo Národní divadlo, které zeleným nasvícením své historické budovy vzdalo hold bohatým kulturním vazbám mezi oběma národy.
Více než jen světelná show
Proč české instituce ochotně mění barvu svých fasád na počest cizího světce? Odpověď leží v diplomacii. „Nasvícení památek je symbolem hlubokého přátelství a solidarity mezi Českem a Irskem,“ uvádějí zástupci irského velvyslanectví. Pro Prahu je to způsob, jak se přihlásit ke globální komunitě a ukázat město v moderním, otevřeném světle.
Kromě Prahy se však zelená barva objevuje i v dalších městech. V Brně se do iniciativy v minulosti zapojilo Mahenovo divadlo, v Ostravě zase unikátní Bolt Tower v areálu Dolních Vítkovic. Pro tato města je účast v „Global Greening“ prestižní záležitostí – jejich fotografie se totiž následně objevují v celosvětových galeriích vedle šikmé věže v Pise nebo Niagarských vodopádů, což funguje jako vynikající bezplatná reklama pro český cestovní ruch.
Energetická odpovědnost a nová éra nasvěcování
V posledních dvou letech se však podoba kampaně pod vlivem energetické krize a debaty o světelném znečištění proměnila. Zatímco dříve památky zářily celou noc, dnes se klade důraz na symboliku a úspornost. Mnohé budovy používají nejmodernější LED technologie s minimální spotřebou a doba nasvícení se zkracuje na několik hodin, často jen pro účely pořízení oficiální dokumentace a symbolického zahájení oslav.
Některé objekty dokonce volí „virtuální greening“ nebo se zaměřují na nasvícení pouze vnitřních prostor, aby minimalizovaly dopad na noční oblohu. Tento posun od kvantity ke kvalitě reflektuje moderní trendy v urbanismu a environmentální zodpovědnost, aniž by přitom kampaň ztratila na svém kouzlu.
Kde hledat nejlepší výhled?
Pokud se letos vydáte do centra Prahy, nejlepším místem pro sledování „zelené architektury“ zůstávají pražské náplavky a mosty, odkud je výhled na nasvícený Petřín i Tančící dům nejucelenější. Pro fotografy je to výzva – zachytit barokní a secesní architekturu v netradičním smaragdovém spektru vyžaduje trpělivost i dobrou techniku.
Zelená architektura v den svatého Patrika připomíná, že i ty nejpevnější kamenné stavby mohou na jeden večer změnit svou tvář a stát se součástí celosvětového příběhu o pospolitosti. Až uvidíte letos Petřín v zeleném, vězte, že ve stejnou chvíli se do stejné barvy obléká i socha Krista Spasitele v Riu nebo London Eye, a Praha je tak v ten moment součástí jedné velké, zářící rodiny.
Zelené nasvícení českých památek je fascinujícím průsečíkem historie, moderní technologie a mezinárodní politiky. Je to vizuální důkaz toho, že i malý ostrov na okraji Evropy dokáže svou kulturou „obarvit“ celý svět – a že česká architektura je pro tento globální dialog ideálním plátnem.
