Reykjavík/Brusel – Otázka plného členství Islandu v Evropské unii, která po finanční krizi v roce 2008 nabrala na intenzitě a následně na dlouhá léta usnula, se opět vrací na scénu. Nová islandská vláda ohlásila záměr uspořádat do roku 2027 referendum o obnovení přístupových jednání Tento krok znovu otevírá komplexní debatu plnou ekonomických, politických a kulturních argumentů, které rezonují jak na tomto řídce osídleném ostrově, tak v koridorech moci v Bruselu. Jaké by byly hlavní výhody a nevýhody vstupu pro obě strany?
Debata o vstupu Islandu do EU je plná paradoxů. Země je již hluboce integrována s evropským kontinentem – je členem Schengenského prostoru, což umožňuje volný pohyb osob, a Evropského hospodářského prostoru (EHP), který jí zajišťuje přístup na jednotný trh EU. Právě díky členství v EHP je islandská legislativa již z velké části harmonizována s evropským právem. Přesto plné členství zůstává citlivou a kontroverzní otázkou, která Islanďany dlouhodobě rozděluje.
Pohled z Reykjavíku: Ryby, suverenita a stabilita
Pro Island, jehož ekonomika je historicky závislá na rybolovu, představuje největší a neustále omílanou překážku Společná rybářská politika EU. Ta by znamenala, že by Island musel otevřít své bohaté rybolovné vody lodím z ostatních členských států a podřídit se centrálně stanovovaným kvótám. Pro národ, kde rybolov tvoří páteř exportu a je nedílnou součástí národní identity, je představa ztráty kontroly nad tímto klíčovým zdrojem jen těžko přijatelná. Právě spory o rybolov byly hlavním důvodem, proč Norsko, další rybářská velmoc, v minulosti členství v EU odmítlo.
Dalším zásadním argumentem proti vstupu je obava ze ztráty suverenity a národní identity. S populací čítající necelých 400 000 obyvatel by se Island stal nejmenším členským státem a mnozí se obávají, že by jeho hlas v rozhodovacích procesech EU zanikl. Ostrovní mentalita a hrdost na vlastní historii a jazyk hrají v islandské společnosti silnou roli.
Na druhé straně mince leží silné ekonomické a bezpečnostní argumenty. Hlavním motivem, který v roce 2009 vedl Island k podání přihlášky, byl drtivý dopad světové finanční krize, která zemi dovedla na pokraj státního bankrotu. Zastánci vstupu argumentují, že přijetí eura by přineslo tolik potřebnou měnovou stabilitu a ochránilo by malou a volatilní islandskou korunu před podobnými šoky v budoucnu. Členství v eurozóně by také snížilo transakční náklady pro podniky a zatraktivnilo Island pro zahraniční investory.
Z geopolitického hlediska by plné členství pevněji zakotvilo Island v západních strukturách v době rostoucí nejistoty, zejména s ohledem na asertivnější politiku Ruska v arktickém regionu. Jak uvedla islandská premiérka Kristrún Frostadóttir, současná geopolitická situace bude mít na rozhodování voličů nepochybně vliv.
Výhody pro Island:
-
Měnová stabilita: Přijetí eura by ochránilo ekonomiku před výkyvy a krizemi.
-
Plný vliv na rozhodování: Island by se mohl přímo podílet na tvorbě pravidel jednotného trhu, která se ho již dnes dotýkají.
-
Zvýšená bezpečnost: Pevnější geopolitické ukotvení a posílení role v mezinárodních vztazích.
-
Ochrana spotřebitelů a pracovníků: Přístup k vyšším standardům a právům platným v EU.
Nevýhody pro Island:
-
Ztráta kontroly nad rybolovem: Podřízení se Společné rybářské politice EU a kvótám.
-
Omezení suverenity: Přenesení části rozhodovacích pravomocí na orgány EU.
-
Dopady na zemědělství: Islandské zemědělství, silně chráněné a dotované, by čelilo konkurenci z celé EU.
-
Byrokratická zátěž: Nutnost implementovat veškerou legislativu EU.
Pohled z Bruselu: Strategická poloha a obnovitelná energie
Pro Evropskou unii by přijetí Islandu představovalo především strategický a geopolitický zisk. Poloha Islandu v severním Atlantiku je klíčová pro monitorování námořních a leteckých tras a pro posílení vlivu EU v Arktidě – regionu s rostoucím ekonomickým a strategickým významem.
Island je také světovým lídrem v obnovitelné energii, zejména v oblasti geotermální a vodní energie. Jeho know-how a technologické inovace by mohly významně přispět k dosažení klimatických cílů EU a k energetické transformaci celého bloku. Země je navíc technologicky vyspělá a její ekonomika, ač malá, je inovativní.
Naopak, z pohledu EU by mohly být problematické potenciální požadavky Islandu na trvalé výjimky, zejména v oblasti rybolovu. Unie si zakládá na jednotném uplatňování svých pravidel a rozsáhlé ústupky jednomu státu by mohly vytvořit nežádoucí precedent pro ostatní (včetně budoucích kandidátů). Integrace tak malé, ale ekonomicky specifické země, by také představovala určitou administrativní výzvu.
Výhody pro EU:
-
Geostrategický význam: Posílení vlivu v Arktidě a kontrola nad klíčovými atlantickými trasami.
-
Obnovitelná energie: Přístup k islandskému know-how v oblasti geotermální a vodní energie.
-
Posílení globální pozice: Rozšíření o další vyspělou, demokratickou zemi by posílilo image a vliv EU ve světě.
-
Přístup k přírodním zdrojům: Kromě ryb se jedná i o další potenciální zdroje.
Nevýhody pro EU:
-
Komplikovaná jednání: Očekávané spory o rybolov a možné požadavky na výjimky.
-
Finanční náklady: Ačkoliv je Island bohatá země, jeho začlenění by si vyžádalo určité náklady spojené s adaptací na struktury EU.
-
Potenciální nestabilita: Malá islandská ekonomika by mohla být náchylnější k specifickým šokům, což by mohlo mít dopad na EU, pokud by Island byl členem eurozóny.
Budoucnost se rozhodne v referendu
Ačkoliv vláda v roce 2015 formálně stáhla žádost o členství pod tlakem euroskeptických stran, veřejné mínění se zdá být v pohybu. Nedávné průzkumy naznačují rostoucí podporu pro vstup do EU, kdy pro je více než polovina respondentů. Rozhodující slovo budou mít nakonec islandští občané v referendu. Jejich rozhodnutí nebude založeno jen na chladném ekonomickém kalkulu, ale i na hluboce zakořeněných pocitech národní hrdosti a obavách o zachování jedinečného způsobu života. Budoucnost vztahů mezi Islandem a EU tak zůstává otevřená a bude záviset na tom, zda převáží vidina stability a mezinárodního vlivu, nebo obavy ze ztráty kontroly nad klíčovými pilíři vlastní identity.
