Palo Alto, Kalifornie – V análech technologické historie existuje jen málo příběhů, které by tak dokonale ilustrovaly rozdíl mezi invencí a inovací. Je to příběh o laboratoři plné géniů, kteří vynalezli budoucnost, a o dvou mladých vizionářích, kteří ji jako jediní dokázali vidět. Příběh o tom, jak společnost Xerox, gigant v oboru kopírování, stvořila základy moderní výpočetní techniky a následně je prakticky darovala Stevu Jobsovi a Billu Gatesovi, kteří na nich vybudovali svá impéria. Nebyla to krádež v pravém slova smyslu; byla to největší promarněná příležitost v dějinách byznysu.
V 70. letech 20. století nebylo na světě inovativnější místo než Xerox PARC (Palo Alto Research Center). Toto výzkumné centrum, založené v roce 1970, mělo jediný úkol: vynalézt „kancelář budoucnosti“. Vědci a inženýři, kteří zde pracovali, měli téměř neomezené rozpočty a volnost tvořit. A jejich výsledky předběhly dobu o desítky let. Právě zde se zrodily technologie, které dnes považujeme za naprostou samozřejmost: grafické uživatelské rozhraní (GUI), počítačová myš, ethernetové sítě pro lokální propojení počítačů, laserová tiskárna a objektově orientované programování.
Vytvořili dokonce i první osobní počítač v moderním slova smyslu – Xerox Alto. Tento stroj, sestrojený již v roce 1973, měl obrazovku s vysokým rozlišením orientovanou na výšku, která zobrazovala černý text na bílém pozadí (stejně jako papír), a používal okna, ikony a myš k ovládání. Byl to revoluční skok od tehdejších počítačů ovládaných složitými textovými příkazy. Problém byl v tom, že vedení společnosti Xerox, sídlící na druhém konci Ameriky, vůbec nechápalo, jaký poklad v rukou drží. Byli to lidé od „kopírek“ a v těchto drahých a složitých krabicích neviděli žádný komerční potenciál.
První poutník: Steve Jobs a jeho zjevení
V roce 1979 byla společnost Apple již úspěšnou firmou díky počítači Apple II. Její spoluzakladatel, Steve Jobs, však neustále hledal další velkou věc, která by změnila svět. Tehdy se naskytla osudová příležitost. Společnost Xerox dostala možnost investovat do Applu před jeho vstupem na burzu. Jako součást dohody byl Jobsovi a jeho týmu inženýrů nabídnut přístup do laboratoří PARC a exkluzivní ukázka jejich technologií.
To, co Jobs v prosinci 1979 v PARC spatřil, navždy změnilo jeho pohled na počítače. Když mu inženýr Larry Tesler předvedl grafické rozhraní počítače Alto, kde kurzor ovládaný myší plynule klouzal po obrazovce a otevíral okna a nabídky, Jobs zažil doslova zjevení. Později tuto chvíli popsal slovy: „Bylo to, jako by se mi z očí sňala páska. Okamžitě jsem pochopil, že takhle budou fungovat všechny počítače.“
Vedení Xeroxu nevidělo v GUI žádnou hodnotu, ale Jobs viděl budoucnost. Okamžitě pochopil, že tato intuitivní technologie může zpřístupnit počítače masám. Zatímco jeho inženýři si zběsile dělali poznámky, Jobs se snažil z vědců v PARC dostat co nejvíce informací. Nevzal si zdrojový kód ani neukradl hardware. Vzal si to nejdůležitější – myšlenku.
Po návratu do Applu okamžitě změnil směřování celého vývoje. Projekt Apple Lisa byl kompletně přepracován, aby zahrnoval grafické rozhraní a myš. Lisa se nakonec stala komerčním neúspěchem kvůli své vysoké ceně, ale položila základy pro legendární Macintosh z roku 1984, který jako první komerčně úspěšný počítač přinesl GUI masám. Sám Jobs později proslul citátem, který si vypůjčil od Picassa: „Dobří umělci kopírují, velcí umělci kradou.“ V tomto případě „nekradl“ technologii, ale vizi, kterou její původní tvůrci nebyli schopni realizovat.
Druhý návštěvník: Bill Gates a strategická hra
Příběh Billa Gatese a Microsoftu je trochu odlišný, ale neméně fascinující. Microsoft na počátku 80. let úzce spolupracoval s Applem na vývoji softwaru (především tabulkového procesoru Multiplan, předchůdce Excelu) pro chystaný Macintosh. Díky této spolupráci měl Gates přístup k prototypům Macu a viděl sílu grafického rozhraní na vlastní oči.
Gates, stejně jako Jobs, okamžitě pochopil, že GUI je budoucnost. Uvědomil si ale také, že trhu dominuje platforma IBM PC a její klony. Zatímco Apple vytvářel uzavřený systém (hardware i software), Gates se rozhodl přinést podobný zážitek na masově rozšířené a levnější počítače. Začal pracovat na vlastním grafickém systému, který nazval Windows.
Když Steve Jobs zjistil, že Microsoft vyvíjí systém, který se nápadně podobá rozhraní Macintoshe, zuřil. V legendární konfrontaci obvinil Gatese z krádeže. Gatesova odpověď se stala součástí počítačového folkloru: „Myslím, že se na to můžeme dívat i jinak, Steve. Je to spíš, jako bychom oba měli bohatého souseda jménem Xerox, já se k němu vloupal, abych ukradl televizi, a zjistil jsem, že už jsi ji ukradl ty.“
Tato věta dokonale vystihuje celou situaci. Ani jeden z nich nevynalezl základní koncepty, ale oba rozpoznali jejich obrovský potenciál, který Xerox ignoroval. Apple později Microsoft zažaloval za porušení autorských práv a za kopírování „vzhledu a dojmu“ (look and feel) svého operačního systému. Soudní spor se táhl léta, ale nakonec jej Apple prohrál. Soud rozhodl, že prvky jako překrývající se okna nebo ikony jsou nápady, které nelze chránit autorským právem.
Odkaz promarněné příležitosti
Historie je nakonec dala za pravdu oběma – Jobsovi i Gatesovi. Jobs se svým Applem dokázal, že je mistrem v přetváření složitých technologií v elegantní a uživatelsky přívětivé produkty, které lidé milují. Gates se svým Microsoftem zase prokázal geniální obchodní strategii, když licencováním Windows výrobcům hardwaru ovládl drtivou většinu trhu s osobními počítači.
A Xerox? Společnost se sice pokusila uvést na trh vlastní počítač Xerox Star v roce 1981, který byl technologicky ještě pokročilejší než Lisa či Macintosh, ale jeho astronomická cena jej odsoudila k neúspěchu. Vedení nikdy plně nepochopilo revoluci, kterou jejich vlastní zaměstnanci odstartovali.
Příběh Xerox PARC, Steva Jobse a Billa Gatese tak není jen o „kopírování“. Je to nadčasová lekce o tom, že nestačí mít skvělý nápad. Je nutné mít vizi, odhodlání a schopnost přetavit tento nápad v produkt, který si najde cestu k zákazníkům. Xerox měl invenci, ale Jobs a Gates měli inovaci. A právě tím navždy změnili svět, ve kterém dnes žijeme a pracujeme. Každé kliknutí myší je tichou připomínkou géniů z laboratoře, kterou její majitelé nepochopili.
