CARACAS / WASHINGTON – Geopolitická mapa energetického světa prochází v závěru roku 2025 zásadním otřesem. Venezuelská vláda pod vedením Nicoláse Madura oficiálně oznámila, že neobnoví a s okamžitou platností ruší veškeré zbývající licence pro americké ropné společnosti působící na jejím území. Tento krok, který ukončuje dekády trvající, byť v posledních letech značně napjatou spolupráci, znamená faktický odchod posledních zástupců USA z největších prokázaných zásob ropy na světě.
Konec „speciálního režimu“ pro Chevron
Hlavním terčem tohoto rozhodnutí je americký kolos Chevron, který byl až doposud jedinou velkou západní společností, jíž bylo umožněno ve Venezuele těžit i přes přísný sankční režim Washingtonu. Chevron operoval na základě speciální licence (známé jako General License 41), kterou americké ministerstvo financí vydalo v roce 2022 v naději na stabilizaci globálních trhů a podporu demokratického dialogu ve Venezuele.
Venezuelský ministr ropného průmyslu v televizním projevu uvedl, že „éra vykořisťování venezuelského nerostného bohatství pod diktátem Washingtonu skončila“. Podle vyjádření státní ropné společnosti PDVSA budou veškerá aktiva Chevronu a menších servisních firem převedena pod přímou správu státu, případně nabídnuta „spolehlivým strategickým partnerům“, což v diplomatické řeči Caracasu znamená především Rusko, Čínu a Írán.
Krach politických dohod a návrat k izolaci
Analytici se shodují, že tento krok je přímým důsledkem totálního kolapsu tzv. Barbadoské dohody. Ta měla zajistit svobodné volby ve Venezuele výměnou za postupné uvolňování amerických sankcí. Poté, co Madurova administrativa v roce 2024 a 2025 upevnila svou moc a potlačila opozici, Washington reagoval opětovným zpřísněním embarga. Caracas však tentokrát nečekal na další kroky Spojených států a přešel do ofenzívy.
„Maduro vsadil vše na jednu kartu. Uvědomil si, že Bílý dům pod současným politickým tlakem nemůže sankce dále uvolňovat, a tak se rozhodl americké firmy využít jako rukojmí a následně je vyhostit, aby uvolnil cestu investicím z bloku BRICS,“ říká expert na latinskoamerickou energetiku z Rice University.
Technický a ekonomický dopad: Kdo nahradí americké know-how?
Odchod amerických firem představuje pro venezuelskou produkci obrovské riziko. Venezuelská ropa je specifická svou vysokou viskozitou (tzv. těžká a extra těžká ropa), jejíž těžba a následné zpracování vyžadují pokročilé technologie a specifická rozpouštědla, která až dosud dodávaly právě firmy z USA.
Produkce ropy ve Venezuele se díky licenci pro Chevron v roce 2024 vyšplhala k hranici 900 000 barelů denně, což byl nejlepší výsledek za poslední roky. S odchodem amerických inženýrů a zastavením dodávek náhradních dílů hrozí, že těžba opět prudce poklesne. Caracas však tvrdí, že má připravené kontrakty s čínskými státními firmami (CNPC) a ruským Rosneftem, které mají zajistit technologickou kontinuitu. Otázkou zůstává, zda jsou tyto země v současné napjaté globální situaci schopny a ochotny investovat desítky miliard dolarů do obnovy zastaralé venezuelské infrastruktury.
Reakce Washingtonu: Energetická bezpečnost v ohrožení?
Bílý dům v první reakci označil krok Caracasu za „nezákonné vyvlastnění“ a varoval před dalšími odvetnými opatřeními. Pro Spojené státy je ztráta venezuelských licencí citelná především z hlediska logistiky. Rafinérie na pobřeží Mexického zálivu jsou technologicky nastaveny právě na zpracování těžké venezuelské ropy. Výpadek těchto dodávek bude muset Washington kompenzovat zvýšeným dovozem z Kanady nebo Mexika, což pravděpodobně povede k růstu cen pohonných hmot na americkém trhu.
Zároveň se jedná o diplomatickou porážku. Strategie „angažovanosti“, kterou administrativa prosazovala ve snaze odříznout Madura od vlivu Moskvy výměnou za ropné dolary, definitivně selhala. Venezuela se nyní stává integrální součástí ekonomického a vojenského vlivu protivníků USA v těsné blízkosti amerických hranic.
Výhled do budoucna
Zatímco Chevron a další menší hráči nyní sčítají miliardové ztráty a připravují se na zdlouhavé mezinárodní arbitráže, které Caracas pravděpodobně bude ignorovat, světový trh s ropou se připravuje na novou vlnu volatility. Konec amerických licencí ve Venezuele není jen koncem jednoho obchodního vztahu; je to definitivní potvrzení rozštěpení světa na energetické bloky, kde ideologie a geopolitika vítězí nad ekonomickou racionalitou.
Pro Venezuelu tento krok znamená definitivní potvrzení jejího kurzu. Země, která kdysi byla nejbohatším státem Latinské Ameriky díky úzkému napojení na západní trhy, nyní svou budoucnost plně spojuje s novou osou mocností. Zda tento hazard Madurovi vyjde, nebo zda povede k dalšímu zchudnutí země v důsledku technologického úpadku ropných polí, ukáží hned první měsíce roku 2026.
