Bez povolení a bez rozpočtu, jen s touhou po jednoduchosti. Příběh Kena Thompsona a Dennise Ritchieho je lekcí o tom, jak skromný projekt v Bell Labs na konci 60. let položil základy pro Linux, macOS i Android.
Na konci 60. let, v prestižních laboratořích Bell Labs v New Jersey, se dva geniální informatici, Ken Thompson a Dennis Ritchie, cítili frustrovaní. Ambiciózní projekt komplexního operačního systému jménem Multics, na kterém pracovali, zkolaboval pod vlastní vahou. Bell Labs od něj odstoupilo a měsíce práce přišly vniveč.
Místo toho, aby se vzdali, rozhodli se jít opačným směrem. V opuštěné místnosti našli starý, nevyužívaný minipočítač PDP-7. Bez oficiálního zadání, financování či povolení se pustili do práce. Jejich cíl byl radikálně odlišný od Multicsu: vytvořit něco malého, elegantního a efektivního.
Během několika týdnů napsal Thompson jádro nového, minimalistického operačního systému. Dokázal zpracovávat více úloh najednou a elegantně spravovat soubory – tedy vše, co dělaly obří systémy, ale bez zbytečné složitosti. Když svůj výtvor ukázal Ritchiemu, ten okamžitě rozpoznal jeho potenciál.
Společně pokračovali v práci. Ritchie pro nový systém vytvořil programovací jazyk C. Jeho hlavní výhodou byla přenositelnost – kód napsaný v C mohl běžet na různých typech počítačů. To byla revoluce. Svůj výtvor pojmenovali UNIX, což byla ironická hříčka s názvem neúspěšného projektu Multics.
Filozofie UNIXu byla jednoduchá a stála na několika principech:
-
Udržuj to jednoduché.
-
Ať každý nástroj dělá jednu věc, ale dělá ji dobře.
-
Umožni uživatelům kombinovat nástroje novými způsoby.
-
Sdílej kód a nech ostatní, ať ho vylepšují.
Vedení Bell Labs si nakonec projektu všimlo. Protože mateřská společnost AT&T byla regulovaným telefonním monopolem a nesměla prodávat počítačové produkty, udělala něco nevídaného: poskytla UNIX univerzitám za symbolický poplatek. Studenti a výzkumníci na univerzitách jako Berkeley či MIT tak získali přístup ke zdrojovému kódu, mohli jej studovat, upravovat a vylepšovat.
Tento krok způsobil, že se UNIX akademickým světem šířil jako lavina. Studenti, kteří se na něm v 70. letech učili, se v následujících dekádách stali inženýry, kteří budovali internet. Principy jednoduchosti a otevřenosti se staly DNA moderní informatiky.
Dnes je dědictví UNIXu všudypřítomné. Téměř každá technologie, které se dotýkáte, má své kořeny v tomto nenápadném projektu:
-
Linux: Přímý potomek, který pohání většinu internetových serverů a telefony s Androidem.
-
macOS a iOS: Postaveny na variantě BSD UNIX.
-
Android: Běží na linuxovém jádře, které je potomkem UNIXu.
-
Samotný internet: Jeho infrastruktura je z drtivé většiny provozována na systémech založených na UNIXu.
Ken Thompson kdysi pronesl větu, která shrnuje celou jejich filozofii: „Jeden z mých nejproduktivnějších dnů byl ten, kdy jsem smazal 1000 řádků kódu.“ Právě tímto přístupem – vědomím, co vynechat, nikoli co přidat – změnili svět.
V roce 1983 získali Thompson a Ritchie za svůj přínos Turingovu cenu, nejvyšší ocenění v oblasti informatiky. Jejich odkaz nespočívá v komplexnosti, kterou vytvořili, ale v komplexnosti, kterou odmítli přijmout. Dva inženýři s opuštěným počítačem tak položili základy digitálního světa, a to nikoli skrze kontrolu, ale skrze otevřenost a sdílení.
