Italská premiérka Giorgia Meloniová přichází s návrhem, který by mohl změnit dynamiku bezpečnostní situace na evropském kontinentu. Chce zajistit Ukrajině ochranu, jakou poskytuje článek 5 Severoatlantické aliance (NATO), aniž by bylo nutné, aby se Ukrajina stala jeho plnohodnotným členem. Tento návrh vyvolává řadu otázek a reakcí nejen mezi spojenci, ale i na Ukrajině samotné.
Meloniová tlačí na ochranu Ukrajiny
Giorgia Meloniová navrhuje, aby se tato kolektivní obrana vztahovala i na Ukrajinu, přestože není členem NATO. Tento koncept by znamenal, že jakýkoli útok na Ukrajinu by mohl být považován za ohrožení celé aliance, což by v praxi mohlo znamenat vojenskou reakci členských států NATO. Taková záruka by mohla odradit Rusko od dalších agresivních kroků.
Ukrajina žádá silnější podporu
Ukrajina návrh vítá a považuje ho za součást širšího procesu získávání bezpečnostních záruk. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí uvedl, že Kyjev je v kontaktu s italskou vládou, aby objasnil detaily návrhu a jeho praktické dopady.
Reakce mezi spojenci NATO jsou však smíšené. Některé státy, zejména východoevropské, vidí návrh jako silný signál solidarity s Ukrajinou. Jiní, včetně Spojených států, mohou mít obavy z eskalace konfliktu a přímého zapojení NATO do války s Ruskem.
Článek 5 NATO jako záruka bezpečnosti
Článek 5 Severoatlantické smlouvy je klíčovým principem NATO. Stanovuje, že ozbrojený útok proti jedné nebo více členským zemím bude považován za útok proti všem, což zavazuje ostatní státy k poskytnutí pomoci napadené zemi, včetně použití ozbrojené síly. Tento mechanismus byl od svého vzniku aktivován pouze jednou, a to po teroristických útocích na Spojené státy v roce 2001.
Dopady na evropskou bezpečnost
Pokud by byl návrh přijat, Ukrajina by de facto získala vojenskou ochranu aliance, což by mohlo snížit pravděpodobnost dalších ruských útoků. Na druhé straně by to mohlo vést k prudkému nárůstu napětí mezi NATO a Ruskem, které považuje jakékoli rozšiřování aliančního vlivu na Ukrajinu za hrozbu pro svou bezpečnost.
Podobný model existuje i mimo NATO – například některé evropské státy mají dvoustranné obranné smlouvy se Spojenými státy, které zaručují vojenskou pomoc v případě ohrožení. Aplikace tohoto principu na Ukrajinu by mohla představovat kompromis mezi plnoprávným členstvím a úplnou absencí ochrany.
Překážky a diplomatické výzvy
Jedním z hlavních problémů tohoto návrhu je jeho právní a strategická proveditelnost. NATO se řídí přísnými pravidly a rozhodnutí o uplatnění článku 5 musí být přijato jednomyslně všemi členskými státy. Jakékoli nové bezpečnostní garance by proto musely projít složitým diplomatickým procesem.
Další překážkou je, že návrh nemusí být v souladu se současnou strategií NATO. Aliance se snaží poskytnout Ukrajině pomoc jinými prostředky, například dodávkami zbraní a vojenským výcvikem, ale přímé zapojení NATO by znamenalo zásadní změnu v přístupu.
Rusko varuje před eskalací
Rusko již v minulosti opakovaně varovalo před jakoukoli formou přiblížení Ukrajiny k NATO a jakékoli bezpečnostní záruky ze strany aliance by mohlo považovat za eskalační krok. Kreml by mohl reagovat dalším posílením vojenských operací nebo hledáním nových strategických partnerství mimo Evropu.
Budoucnost návrhu v rukou spojenců
Návrh Giorgie Meloniové je stále v počáteční fázi diskuzí a není jasné, zda získá podporu klíčových členů NATO. Itálie se však tímto krokem snaží otevřít širší debatu o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a posílit její pozici vůči Rusku.
Budoucnost návrhu bude záviset na postoji ostatních členských států a na vývoji situace na bojišti. Pokud se ukáže, že Ukrajina potřebuje silnější ochranu, může se diskuse o rozšíření článku 5 stát jedním z hlavních témat nadcházejících jednání NATO.
