Brusel/Varšava – Po více než půlročním napjatém čekání si polský energetický sektor může oddechnout. Evropská komise udělila klíčovou výjimku, která umožňuje starým uhelným elektrárnám, jež nesplňují přísné emisní limity CO2, účastnit se takzvaného kapacitního trhu až do konce roku 2028. Toto rozhodnutí, datované 11. srpna, je pro polskou energetickou bezpečnost zásadní, protože odvrací hrozbu odstavení klíčových zdrojů, které systém stále zoufale potřebuje. Brusel však svou milost podmínil splněním několika přísných požadavků.
Podle platných unijních pravidel měla podpora pro elektrárny emitující více než 550 gramů CO2 na kilowatthodinu skončit již v červnu 2025. Polsko si však, s ohledem na pomalý postup transformace a přetrvávající závislost na uhlí, vyjednalo možnost prodloužení tohoto mechanismu až do roku 2028. Tato výjimka (derogace) ovšem vyžadovala finální souhlas Evropské komise, která s rozhodnutím otálela.
Napětí a nejistota na trhu
Zpoždění Bruselu způsobilo na polském energetickém trhu značnou nervozitu. Absence formálního rozhodnutí znamenala, že všechny uhelné bloky, které si již zajistily kontrakty na dodávky elektřiny od července 2025 v doplňkové aukci, se ocitly v právním vakuu. Provozovatel přenosové soustavy, Polskie Sieci Elektroenergetyczne (PSE), by je teoreticky nemohl finančně postihnout, pokud by v případě potřeby nereagovaly na výzvu k dodání elektřiny. Pro majitele elektráren to naopak znamenalo výpadek klíčových příjmů za služby, které se zavázali poskytovat.
Polské ministerstvo klimatu a životního prostředí opakovaně ujišťovalo, že „vyvinulo veškeré úsilí, aby získalo rozhodnutí Komise včas“. Podle zdrojů z Bruselu byl návrh rozhodnutí připraven, ale zasekl se v meziresortních konzultacích jednotlivých generálních ředitelství Komise.
Rozhodnutí s výhradami
Publikované rozhodnutí, na které se čekalo s napětím, konečně přináší jasno. Výjimka platí zpětně od 1. července 2025 do 31. prosince 2028. Komise však svůj souhlas podmínila splněním tří klíčových podmínek, které se týkají budoucího hodnocení dostatečnosti zdrojů v Polsku (tzv. NRAA).
Zaprvé, Polsko bude muset lépe odhadovat budoucí export elektřiny. Zadruhé, odhady týkající se odstavování starých a budování nových elektráren se musí opírat o desetiletý výhled příjmů a nákladů, nikoliv jen jednoletý. A zatřetí, Brusel požaduje, aby plány na údržbu a opravy stávajících bloků vycházely z reálných harmonogramů a aby bylo vysvětleno, jak tyto plány ovlivní celkovou stabilitu soustavy.
Bezpečnost výměnou za mírně vyšší emise
Polská vláda ve své žádosti přiznala, že prodloužení podpory pro uhelné zdroje může v letech 2025–2028 vést k mírnému nárůstu emisí CO2 v energetickém sektoru, odhadovanému na 0,2–0,3 %. Argumentovala však tím, že v tak krátkém časovém horizontu není možné zprovoznit dostatečné množství nových, nízkoemisních zdrojů, jako jsou moderní plynové elektrárny, které by výpadek starých uhelných bloků nahradily.
„Podle Polska by implementace výjimky minimalizovala riziko nedodržení standardu spolehlivosti a snížila by volatilitu cen. To by vytvořilo stabilnější a předvídatelnější tržní podmínky, které by podpořily investice do flexibilních zdrojů, jako jsou bateriová úložiště, nové dispečerské jednotky a obnovitelné zdroje,“ cituje rozhodnutí Komise polskou argumentaci. Bez této výjimky by podle Varšavy hrozilo, že by stávající flexibilní zdroje musely pracovat tak často, že by nebyly schopny plnit své závazky, což by odradilo další investice do čistých technologií.
Kdo si již zajistil kontrakty?
První doplňková aukce na dodávky pro druhou polovinu roku 2025 proběhla již 15. května a bylo v ní zakontraktováno 5051 MW kapacity. Největší podíl, téměř 2,2 GW, získala státní energetická skupina PGE, a to téměř výhradně pro své uhelné bloky. Další stovky megawattů v uhlí si zajistily společnosti Tauron, Enea a soukromé subjekty jako ZE PAK, Veolia a ResInvest.
Zajímavostí je i významný podíl zahraničních dodavatelů, kteří Polsku nabídnou své kapacity. Více než 1,4 GW bylo zakontraktováno u sousedů. Největší objem, přes 800 MW, zajistily Slovenské elektrárne, provozovatel slovenských jaderných elektráren. Následovala česká Sokolovská uhelná s přibližně 360 MW a švédský Sydkraft s 270 MW.
Nyní, když je výjimka potvrzena, mohou se energetické společnosti s větší jistotou připravovat na další aukce. Ta pro rok 2026 je naplánována již na 11. září, přičemž se očekává, že poptávka po zajištěné kapacitě přesáhne 7 GW. Rozhodnutí z Bruselu tak polské energetice poskytlo tolik potřebný čas, aby zvládla svůj náročný přechod od uhlí k čistším zdrojům, aniž by ohrozila stabilitu dodávek pro miliony domácností a firem.
