Brusel / Bruggy – 15. srpna 2025 – Po desetiletích útlumu se železniční trať Iron Rhine znovu dostává do centra pozornosti. Spojka mezi belgickým přístavem Antverpy a německým Porúřím, původně postavená v 19. století, má nově sehrát roli nejen v civilní, ale především ve vojenské dopravě. Oživení projektu je reakcí na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě, kterou vyostřila ruská agrese proti Ukrajině.
Historie a právní pozadí
Výstavba Iron Rhine začala roku 1868 a trať sehrála důležitou úlohu během druhé světové války. Provoz se začal omezovat po roce 1991 a velká část infrastruktury byla následně opuštěna. Belgie však nikdy neustoupila od svého právního nároku na využívání trasy vedoucí přes Nizozemsko – opírá se o Londýnskou smlouvu z roku 1839 a její dodatek z roku 1873. V roce 2005 arbitrážní soud potvrdil belgické právo trať znovu uvést do provozu, přičemž Belgie by hradila modernizaci, Nizozemsko údržbu a oba státy by se podílely na nákladech spojených s úsekem v chráněné přírodní oblasti.
Politika a spory mezi spojenci
Belgická vláda, vedená premiérem Bartem De Weverem, tlačí na rychlou realizaci a považuje projekt za strategicky nezbytný. Podle Bruselu může trať výrazně posílit schopnost přesouvat vojenský materiál v případě krize. Nizozemsko ale reaguje zdrženlivě. Tvrdí, že jeho krátký úsek trasy není strategicky zásadní, a připomíná existenci moderní Betuwe Line mezi Rotterdamem a Německem.
Někteří experti vnímají za belgickým tlakem i ekonomické motivy – přístav Antverpy by mohl získat lepší přístup k německému trhu a omezit dominanci Rotterdamu. „Nizozemsko sice souhlasí, ale spíše to sabotuje zevnitř,“ uvedl pro POLITICO jeden z konzultantů, který si nepřál být jmenován.
Vojenský rozměr a evropské finance
Belgická strana vidí šanci v tom, že projekt zapadne do nové evropské strategie vojenské mobility. Od roku 2027 má být k dispozici až 17 miliard eur na úpravy infrastruktury, která usnadní přesuny armád a těžké techniky. Pokud by se podařilo získat financování z EU či NATO, mohl by tlak na nizozemskou vládu výrazně narůst.
Evropská komise již dnes podporuje podobné projekty. Z rozpočtu programu Connecting Europe Facility (CEF) bylo vyčleněno 340 milionů eur na prioritní úpravy železničních tratí včetně spojení Antverp s Německem.
Technické překážky
Vedle politických jednání stojí v cestě i technické problémy. Na německé straně je problematický úsek u města Aachen, kde náročný terén a vzpomínky na sesuv tunelu v Rastattu v roce 2017 vzbuzují obavy z komplikované a nákladné výstavby.
Podle železničního experta Hermana Weltera je klíčem právě přístup Nizozemska: „Pokud to pro ně nebude stát skoro nic, zapojí se.“
Symbol staré trati v novém světě
Oživení Iron Rhine je příkladem, jak se evropská dopravní infrastruktura mění pod tlakem geopolitických událostí. Projekt, který původně vznikl pro podporu průmyslové revoluce, má nyní posílit obranyschopnost EU. V době, kdy rychlost a flexibilita přesunu jednotek rozhodují o úspěchu vojenské operace, se může z historické trati stát strategická tepna evropské obrany.
