New York – Rozkol mezi Spojenými státy a rostoucí koalicí evropských a arabských zemí v otázce Izraele se naplno projeví během Valného shromáždění OSN. Stále více států se zde chystá postavit Trumpově administrativě a oficiálně uznat palestinský stát. Tento krok, ačkoli z velké části symbolický, odhaluje omezené možnosti zemí, které chtějí jít proti Washingtonu, a zároveň poukazuje na jejich snahu vyjádřit nespokojenost s izraelským postupem ve válce v Gaze, aniž by si zcela znepřátelily Bílý dům.
V čele iniciativy stojí francouzský prezident Emmanuel Macron, který na okraj Valného shromáždění pořádá schůzku zaměřenou na uznání palestinského státu. K tomuto kroku se již zavázalo nejméně šest zemí: Austrálie, Belgie, Kanada, Malta, Portugalsko a Spojené království. Další státy, jako například Německo, se jednání zúčastní na podporu dvoustátního řešení, ale k samotné deklaraci se nepřipojí.
„Musíme se postavit tomu, co Izrael dělá; musíme ukázat alternativní vizi,“ uvedl evropský diplomat obeznámený s diskusemi, který si přál zůstat v anonymitě. „Francouzi ale podceňují, do jaké míry to dráždí Trumpovu administrativu.“
Mnohé z vlád, které se k iniciativě připojují, reagují na silný domácí tlak, aby zaujaly kritičtější postoj vůči Izraeli. Veřejné mínění je ovlivněno stále agresivnějšími kroky Izraele, včetně útoků na vyjednavače Hamásu v Kataru, obnoveného útoku na Gazu a blokování humanitární pomoci, což vedlo k hladomoru stovek tisíc Palestinců. Izrael tato obvinění odmítá.
Zatímco spojenci hledají cesty, jak vyvinout tlak, Trumpova administrativa nadále pevně stojí za izraelskou válečnou politikou. Ministr zahraničí Marco Rubio tento týden v Kataru prohlásil, že Izrael „možná nemá jinou možnost než vojensky porazit“ Hamás.
Reakce Spojených států na evropskou iniciativu je příkrá a odmítavá. Jeden z amerických úředníků označil konferenci za „reklamní trik, facku obětem 7. října a odměnu za terorismus“. Washington dal svůj postoj najevo i konkrétními činy – Trumpova administrativa odmítla udělit víza palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi a dalším členům delegace, kteří se měli Valného shromáždění zúčastnit. Abbás tak na konferenci promluví pouze prostřednictvím videospojení.
I mezi zeměmi podporujícími francouzský plán panuje opatrnost. Spojené království, které se chystá uznat Palestinu, vysílá na summit pouze zástupce premiéra a ministryni zahraničí, nikoli samotného premiéra Keira Starmera. Německo se sice zúčastní, ale kvůli své historické odpovědnosti vůči Izraeli a obavám z konfrontace s Trumpem k uznání nepřistoupí. Němečtí představitelé zdůrazňují, že „uznání státu Palestina je spíše konečným bodem procesu“ a že takový krok bez reálného dopadu je pouze „čistě symbolickou politikou“.
Odborníci se shodují, že deklarace nezmění nic na faktické situaci v regionu. Gaza zůstává v obležení a uznání nemá žádné právní důsledky ani nezmění status Palestinců v OSN, protože plné členství vyžaduje souhlas Rady bezpečnosti, kde mají USA právo veta.
Proč tedy Macron a jeho spojenci tento krok podnikají? Argumentují, že uznání palestinského státu vytvoří nezbytný impuls k ukončení konfliktu a udrží při životě myšlenku dvoustátního řešení, kterou podle nich současná izraelská operace pohřbívá. Má jít o jasný signál mezinárodního společenství, že se této vize nevzdává.
Zatímco Francie vede diplomatické úsilí, klíčovým hráčem je i Kanada. Premiér Mark Carney již v červenci oznámil záměr uznat palestinský stát, přičemž tento krok podmínil reformou palestinské samosprávy a konáním voleb bez účasti Hamásu.
Ačkoli bezprostřední dopad této iniciativy bude pravděpodobně mizivý, jasně signalizuje rostoucí frustraci a diplomatickou izolaci Washingtonu v otázce izraelsko-palestinského konfliktu. Ukazuje, že i nejbližší spojenci USA jsou ochotni hledat vlastní cesty, když mají pocit, že americká politika vede do slepé uličky.
Zdroj: Politico
