Washington – Když Donald Trump v roce 2017 nastoupil do Bílého domu, jedním z jeho hlavních slibů bylo „ochránit americké dělníky“ před neférovým zahraničním obchodem. Realitou se stala série celních opatření, která odstartovala obchodní válku především s Čínou, ale i s Evropskou unií a dalšími partnery. Zároveň se Spojené státy potýkaly s poklesem příjezdového turismu, který mnozí analytici dávali do souvislosti s tvrdší imigrační rétorikou a omezeními v cestování. O kolik peněz tato rozhodnutí Spojené státy připravila?
Cla jako daň pro domácnosti
Ekonomové se shodují, že cla zavedená v letech 2018–2019 dopadla především na americké spotřebitele a firmy. Studie americké Komise pro mezinárodní obchod (USITC) i výzkumníci z Federální rezervní banky v New Yorku potvrdili, že náklady cel se prakticky stoprocentně promítly do cen dovozů. Jinými slovy – clo nezaplatil čínský výrobce, ale americký dovozce a nakonec zákazník.
Odhady ztrát se pohybují v desítkách miliard dolarů ročně. Podle výzkumu Amiti–Redding–Weinstein činily dodatečné náklady pro USA v roce 2019 přibližně 52 miliard dolarů. Jiná akademická analýza (Fajgelbaum a kol.) hovoří o ztrátě blahobytu kolem 69 miliard dolarů ročně, což odpovídá zhruba 0,37 procenta tehdejšího HDP.
Pokud se tyto hodnoty sečtou za roky 2018 a 2019, vychází celkový účet na 105 až 138 miliard dolarů. To je suma srovnatelná například s ročním federálním rozpočtem na vzdělávání nebo sečteným ziskem největších amerických leteckých společností.
Obchodní válka s Čínou
Nejviditelnější byla přestřelka s Čínou. Spojené státy uvalily cla na zboží v hodnotě přes 360 miliard dolarů ročně, Peking odpověděl odvetou na produkty v hodnotě zhruba 110 miliard. Důsledkem bylo zhoršení podmínek pro americké farmáře i průmyslové exportéry. Podpora zemědělcům prostřednictvím mimořádných subvencí stála Washington dalších více než 28 miliard dolarů. I když část ztrát byla tímto způsobem kompenzována, jednalo se o přímé výdaje z kapes daňových poplatníků.
Turismus v útlumu
Současně s obchodní válkou zaznamenal americký turistický průmysl nečekaný pokles. Zatímco globální cestovní ruch v letech 2016–2019 rostl, podíl USA na trhu dlouhých cest klesl ze 13,7 procenta na 11,3 procenta. Podle údajů organizace U.S. Travel Association utrácí průměrný návštěvník z ciziny v USA kolem 4 200 dolarů. I malý pokles v absolutních číslech tak znamenal miliardové ztráty.
Již v prvním čtvrtletí roku 2017 přišly Spojené státy kvůli nižším příjezdům zahraničních turistů o zhruba 2,7 miliardy dolarů. Průmyslové odhady hovoří dokonce o „Trump slump“ – propadu, který měl v letech 2016–2018 znamenat více než 7 milionů chybějících návštěvníků a výpadek až 32 miliard dolarů na útratách. Tyto odhady jsou sice sporné a metodicky odlišné, ale ukazují, že USA zaostávaly oproti světovému trendu.
Součet ztrát
Když se spojí konzervativní odhady dopadů cel a poklesu turismu v období do začátku pandemie, dostaneme rozpětí zhruba 110 až 175 miliard dolarů. To představuje kumulativní finanční ztrátu, která by jinak zůstala v americké ekonomice.
Do tohoto výpočtu nejsou započteny další efekty, například zpomalení investic, nejistota firem nebo výdaje na podporu zemědělců. Nezahrnuje se ani pandemické období, které globální čísla výrazně zkreslilo, ani nová cla, která Trumpova administrativa prosadila po návratu do Bílého domu v roce 2025.
Politické důsledky
Trumpova celní politika byla pro část voličů symbolem snahy „postavit se Číně“ a ochránit americká pracovní místa. Odpůrci však argumentují, že většinu nákladů nesli samotní Američané – ať už ve formě vyšších cen, nebo ztracených příležitostí v turismu a exportu.
Otázkou zůstává, zda byla strategie z dlouhodobého hlediska úspěšná. Některé firmy skutečně přesunuly výrobu z Číny do USA nebo jiných států, jiné však našly alternativní dodavatelské řetězce mimo Spojené státy. Pro farmáře, kteří přišli o čínský trh, byla finanční pomoc jen částečnou náplastí.
Závěr
Ekonomové se neshodnou na přesném čísle, ale trend je jasný: cla a přísnější atmosféra kolem cestování přinesly Spojeným státům finanční škody v řádu stovek miliard dolarů. Přínosy v podobě obnovené výroby či posílené vyjednávací pozice se kvantifikují obtížněji a často se projeví až v dlouhodobém horizontu.
Z pohledu čistého účtu je ale bilance před pandemií i před návratem Trumpa k moci zřejmá – cla se stala faktickou daní pro americké domácnosti a turismus ztratil část svého lesku. To vše dohromady stálo USA částku, která by vystačila na několikaletý rozpočet NASA nebo na masivní infrastrukturní program.
