Texas, známý svou ropnou historií a vesmírným programem, je také domovem třetí největší asijsko-americké populace ve Spojených státech. Mezi nimi tvoří největší skupinu Číňané, jejichž rodiny zde v některých případech žijí již více než 150 let. Ačkoliv jejich příběhy nemusí být tak známé jako příběhy jejich protějšků v Kalifornii či New Yorku, jsou stejně hluboce vetkány do americké historie. Na Rice University v Houstonu se o uchování a sdílení těchto příběhů stará archiv Houston Asian American Archive (HAAA).
Archiv HAAA, spuštěný v roce 2009, dnes obsahuje orální svědectví přibližně 500 lidí, která poskytují klíčový pohled do minulosti. „Orální historie vám dává pocit bezprostřednosti a možná větší neformálnosti. A je také nefiltrovaná,“ vysvětluje Anne Chao, spoluzakladatelka a programová manažerka HAAA. Kromě nahrávek archiv uchovává také pamětní předměty a artefakty asijských Američanů v Houstonu.
Jedním z čínských Američanů, kteří v Houstonu 60. a 70. let dosáhli úspěchu, byl Albert Gee. V té době byl považován za neoficiálního starostu čínské komunity, objevoval se na společenských stránkách místních novin po boku hollywoodských celebrit a byl dokonce pozván do Bílého domu prezidenta Richarda Nixona.
Gee se narodil v Detroitu v roce 1920. Jeho rodina se později přestěhovala do New Orleans, kde provozovala prádelnu. Po smrti otce v roce 1927 se Geeova matka, která nemluvila anglicky, rozhodla vzít děti zpět do Číny s nadějí, že se její tři synové postupně vrátí do USA, což se také stalo. „Albert se vrátil do Spojených států, když mu bylo jen asi 11 let,“ vzpomíná jeho dcera Linda Wu. „Jen pracoval – pracoval a snažil se posílat peníze zpět matce.„
Do USA se Gee vrátil se svým kmotrem a po několika letech v San Francisku se s pomocí přátel a příbuzných dostal do Houstonu. Zde si otevřel obchody s potravinami a restaurace, které se staly lákadlem pro hollywoodské celebrity. Linda Wu vlastní fotografie, na nichž pózují hvězdy jako Elvis Presley či Bob Hope.
Wu říká, že její rodiče se považovali za Američany, ale nikdy nezapomněli na své kořeny. Její matka, Jane Eng, dcera čínských imigrantů, se narodila a vyrostla v Texasu. „Vždy si pamatuji různé lidi, kteří k nám přicházeli bydlet do obchodu s potravinami, rodinné příslušníky, kteří zde začínali,“ dodává. Pomocí nově příchozím zavedení čínští Američané přispěli k růstu příjmení Gee v Houstonu, ačkoliv ne všichni nositelé tohoto jména byli příbuzní.
Příběhy některých z nich lze nalézt v databázi HAAA a v antologii z roku 1998 „The Gees in Houston, Texas.“ Rogene Gee Calvert, která do antologie přispěla příběhy o svém otci Davidu Gee (nepříbuzném s Albertem Gee), uvádí, že rodina Gee pochází přibližně ze tří až čtyř vesnic v Číně.
Francie řeší napětí mezi sekularismem a náboženskými symboly ve sportu
David Gee emigroval z Číny do USA koncem 20. let během platnosti Zákona o vyloučení Číňanů, který umožňoval vstup čínským obchodníkům, diplomatům a studentům, ale zakazoval dělníky. Geeovi bylo při příjezdu 17 let, ale jeho pas uváděl o čtyři roky méně – byl takzvaným „papírovým synem“.
„‚Papíroví synové‘ a ‚papírové dcery‘ jsou označení pro lidi, kteří si kupovali falešné doklady,“ vysvětluje Casey Dexter-Lee, vzdělávací pracovnice ve státním parku Angel Island v Sanfranciském zálivu, který sloužil jako hlavní imigrační stanice v letech 1910 až 1940. „Stálo to asi 100 dolarů za každý rok života, který si osoba nárokovala.“ Po příjezdu byl David Gee téměř rok zadržován na imigrační stanici Angel Island, než mu bylo povoleno zůstat. Následně pracoval v San Francisku a v roce 1938 se přestěhoval do Houstonu.
„Existovala diskriminace a samozřejmě přirozené jazykové bariéry a neznalost, jak se orientovat,“ říká Calvert. „Takže zde byli někteří starší, kteří byli výřeční a respektovaní v hlavní komunitě, a ti naší rodině opravdu pomohli.„
Podle Anne Chao dorazila první velká skupina čínských imigrantů do Houstonu ve 40. a 50. letech. V té době byla v Texasu a jižních státech legální rasová segregace prostřednictvím zákonů známých jako Jim Crow. „Ačkoliv Houston také podléhal zákonům Jim Crow, nebyly uplatňovány stejně jako v jiných jižních státech. Takže v Houstonu panoval pocit větší rovnosti,“ říká Chao a dodává, že lidé, včetně čínských Američanů, se zde usazovali kvůli „pocitu obchodní příležitosti“. Čínští Texasané, kteří nebyli ani černí, ani bílí, se nacházeli v šedé zóně, uvedl server voanews.com.
Albert Gee se jako prezident Houstonské asociace restaurací na počátku 60. let podílel na desegregaci městských restaurací. O desítky let později byla jeho práce pro komunitu zvěčněna ve webovém komiksu pro texaské studenty.
Asijská populace v USA se v letech 2000 až 2019 téměř zdvojnásobila a očekává se její další růst. Historie Asiatů, kteří se usadili v USA, však v mnoha učebnicích chybí, upozorňuje Jennifer Kapral, ředitelka vzdělávání v Asia Society Texas Center. Studie 30 amerických učebnic dějepisu ukázala, že asijsko-americká historie byla zmíněna jen v polovině z nich, a to v průměru na jedné až dvou stranách.
Asijsko-američtí obyvatelé Houstonu tuto mezeru zaplňují sdílením svých příběhů, uchováváním artefaktů z minulosti a vzděláváním další generace o tom, jak si jejich předkové vydobyli místo v největším městě Texasu.
