Je to duch, mýtus a globální značka v jedné osobě. Nezná ho nikdo, a přesto jeho díla pozná téměř každý. Banksy, anonymní britský streetartový umělec, se za poslední dvě dekády proměnil z nočního fantoma s plechovkou spreje v jeden z nejvlivnějších a nejzáhadnějších hlasů současného umění. Jeho satirické, politicky nabité a často provokativní práce se staly zrcadlem moderní společnosti a fenoménem, který navždy smazal hranice mezi vandalismem, uměním a sociálním komentářem.
Jeho identita je jedním z nejlépe střežených tajemství uměleckého světa. Spekuluje se, že se jmenuje Robin Gunningham a pochází z Bristolu, ale žádná z teorií nebyla nikdy potvrzena. Právě tato anonymita je však klíčovou součástí jeho díla. Osvobozuje ho od kultu osobnosti a umožňuje, aby za sebe mluvilo pouze umění samotné. Navíc mu poskytuje nezbytnou ochranu, neboť jeho „plátnem“ jsou veřejné zdi, mosty a fasády, což je z právního hlediska stále vandalismus.
Banksyho rukopis je nezaměnitelný. Využívá především techniku šablon (stencils), která mu umožňuje pracovat rychle a precizně, minimalizovat riziko odhalení a replikovat své motivy. Jeho styl je často přirovnáván k politické karikatuře – jednoduchý, vizuálně úderný a okamžitě srozumitelný. Témata jeho prací jsou ostře kritická a míří na pilíře západní společnosti: válku, konzumerismus, autoritářství, pokrytectví a chudobu.
Mezi jeho nejznámější díla patří „Dívka s balónkem“, symbol ztracené naděje, „Házíč květin“, kde maskovaný demonstrant místo Molotovova koktejlu hází kytici, nebo „Líbající se policisté“, ironický komentář k autoritě a homosexualitě. Jeho umění se neomezuje jen na Velkou Británii. Objevilo se na zdech v Palestině, kde satiricky komentoval izraelsko-palestinský konflikt, v New Orleans po hurikánu Katrina i v Paříži.
Co však Banksyho povýšilo z pouličního umělce na globální fenomén, je jeho schopnost provokovat a manipulovat samotný umělecký trh, kterým tak hluboce opovrhuje. Proslul svými guerillovými akcemi, kdy tajně umisťoval svá díla do prestižních galerií jako Tate Modern nebo Louvre. V roce 2015 vytvořil „Dismaland“, dystopický a satirický zábavní park, který byl temným zrcadlem Disneylandu.
Největší šok však uměleckému světu připravil v roce 2018. V momentě, kdy bylo jeho dílo „Dívka s balónkem“ v aukční síni Sotheby’s prodáno za více než milion liber, spustil se mechanismus skrytý v rámu, který obraz před zraky ohromeného publika napůl skartoval. Tento akt, zamýšlený jako kritika komodifikace umění, se stal paradoxně jeho největším triumfem. Zničené dílo, přejmenované na „Láska je v koši“, svou hodnotu okamžitě zdvojnásobilo.
Tento incident dokonale vystihuje paradox, kterým Banksy je. Umělec, který kritizuje kapitalismus, se stal jednou z nejžádanějších a nejdražších značek na trhu. Jeho díla se prodávají za desítky milionů dolarů a neautorizované výstavy jeho umění přitahují davy po celém světě. Stal se symbolem toho, jak dokáže establishment pohltit i tu nejostřejší kritiku a proměnit ji ve zboží.
Banksyho odkaz je však mnohem hlubší než jen tržní hodnota jeho děl. Legitimizoval street art jako relevantní uměleckou formu a dokázal, že umění nemusí viset v galeriích, aby mělo dopad. Ukázal, že zeď může být silnější zbraní než novinový titulek a že jediný obrázek dokáže vyvolat globální debatu.
Ať už je Banksy kýmkoliv – geniálním marketérem, upřímným aktivistou nebo jen mistrným šprýmařem – jedna věc je jistá. Svět přinutil dívat se na ulice jinýma očima a položit si nepříjemné otázky. A v tom spočívá jeho skutečné, nevyčíslitelné umění.
