V dnešním světě je technologie Bluetooth tak všudypřítomná, že ji považujeme za samozřejmost. Bezmyšlenkovitě připojujeme sluchátka, reproduktory, chytré hodinky či klávesnice ke svým zařízením. Málokdo si však uvědomuje, že za tímto jednoduchým symbolem se skrývá příběh o boji s chaosem kabelů, o švédské vynalézavosti a nečekané inspiraci ze středověkých dějin. Vznik Bluetooth nebyl náhodou, ale cílenou snahou vyřešit jeden z nejotravnějších problémů digitální éry.
Předchůdci: Džungle kabelů a nepraktické infračervené světlo
Abychom pochopili revolučnost Bluetooth, musíme se vrátit do poloviny 90. let. Svět osobních počítačů a mobilních telefonů byl světem drátů. Každé periferní zařízení – myš, klávesnice, tiskárna, modem – vyžadovalo svůj vlastní, často unikátní kabel. Stoly a podlahy v kancelářích i domácnostech hyzdila spleť konektorů, portů a nevzhledných „krysích hnízd“. Připojit nové zařízení bylo často frustrujícím zážitkem.
První pokus o bezdrátovou revoluci přišel v podobě infračerveného portu, známého pod standardem IrDA (Infrared Data Association). Mnozí si jistě vzpomenou na notebooky a mobilní telefony z konce 90. let, které měly na boku malé tmavé okénko. Infračervená technologie umožňovala přenášet soubory mezi dvěma zařízeními, ale měla zásadní nedostatky. Vyžadovala přímou a nepřerušovanou viditelnost mezi oběma porty, fungovala jen na velmi krátkou vzdálenost (obvykle do jednoho metru) a byla náchylná na rušení slunečním světlem. Poslat vizitku z jednoho telefonu na druhý znamenalo pečlivě je k sobě přiložit a doufat, že se spojení nepřeruší. Bylo jasné, že svět potřebuje robustnější a flexibilnější řešení.
Zrození ve Švédsku: Cíl byl skromný
Hlavní impuls ke změně přišel ze Švédska, konkrétně od telekomunikačního gigantu Ericsson. V roce 1994 dostal inženýr Jaap Haartsen se svým týmem za úkol vyvinout nízkoenergetickou a levnou rádiovou technologii, která by nahradila proprietární kabel RS-232 pro komunikaci mezi mobilními telefony a jejich příslušenstvím. Původní cíl byl relativně skromný: vytvořit bezdrátové handsfree sluchátko.
Tým v Ericssonu vyvinul systém krátkovlnného rádiového přenosu fungujícího v tehdy volném a nelicencovaném frekvenčním pásmu 2,4 GHz. Tato technologie na rozdíl od infračerveného světla nepotřebovala přímou viditelnost a dokázala komunikovat i přes překážky, jako jsou zdi nebo tělo uživatele.
Od projektu k globálnímu standardu
Vedení Ericssonu si brzy uvědomilo, že potenciál jejich technologie dalece přesahuje pouhé připojení sluchátek. Aby se však mohla stát skutečně univerzální, nemohla zůstat uzavřeným řešením jedné firmy. Bylo nutné vytvořit otevřený standard, který by přijali i ostatní velcí hráči na trhu.
V roce 1998 tak Ericsson inicioval vznik konsorcia s názvem Bluetooth Special Interest Group (SIG). Zakládajícími členy byly kromě Ericssonu společnosti Intel, Nokia, Toshiba a IBM. Cílem této skupiny bylo společně dokončit vývoj, standardizovat technologii a zajistit její interoperabilitu mezi zařízeními různých výrobců. Právě tento krok byl klíčový pro budoucí masové rozšíření.
Jméno po králi, logo z run
Jak ale tuto novou technologii pojmenovat? Během jednoho ze setkání v roce 1997 navrhl Jim Kardach ze společnosti Intel dočasný pracovní název „Bluetooth“. Inspiroval se historií, konkrétně dánským vikingským králem z 10. století Haraldem Gormssonem, který měl přezdívku „Modrozub“ (v angličtině Bluetooth). Tento král byl proslulý tím, že dokázal sjednotit rozhádané dánské a norské kmeny do jediné říše.
Analogie byla dokonalá: stejně jako král Harald sjednotil kmeny, nová technologie měla sjednotit různé komunikační protokoly a zařízení do jednoho bezdrátového standardu. Z dočasného názvu se stal název definitivní. Ikonické logo Bluetooth je pak kombinací dvou starých severských run: Hagall (ᚼ), odpovídající písmenu H, a Berkanan (ᛒ), odpovídající písmenu B – iniciály Haralda Bluetootha.
První spotřebitelská zařízení s technologií Bluetooth se na trhu objevila okolo roku 2000. Cesta k masovému přijetí byla postupná, ale nezastavitelná. Dnes je Bluetooth nepostradatelnou součástí miliard zařízení po celém světě a tichým hrdinou, který nás osvobodil z pout kabelů – přesně jak si jeho tvůrci kdysi vysnili.
