Brusel/Praha – Zatímco světová pozornost se upírá na geopolitická napětí ve východní Evropě a Asii, tichá, avšak monumentální transformace na africkém kontinentu vytváří největší ekonomickou příležitost 21. století. Pro Evropskou unii, která hledá nové zdroje růstu, strategickou autonomii a spolehlivé partnery, přestává být Afrika kontinentem primárně spojeným s humanitární pomocí a stává se klíčovým kolbištěm pro budoucí prosperitu. Otázkou již není, zda se v Africe angažovat, ale jak rychle a efektivně, aby Evropa nezůstala stát stranou, zatímco jiní globální hráči přepisují pravidla hry.
Staré uvažování o Africe jako pasivním příjemci pomoci je dávno překonáno. Dnes je to kontinent s nejmladší a nejrychleji rostoucí populací na světě, s prudce se rozvíjející střední třídou a s digitální revolucí, která přeskočila celé generace technologického vývoje. Pro Evropskou unii, jejíž vlastní demografická křivka klesá a trhy stagnují, představuje Afrika odpověď hned na několik existenčních výzev. Příležitosti jsou obrovské a lze je rozdělit do pěti klíčových, vzájemně propojených oblastí.
1. Zelená transformace a kritické suroviny: Palivo pro evropský Green Deal
Evropská zelená dohoda (Green Deal) je vlajkovou lodí Bruselu, ale její úspěch stojí a padá na přístupu ke kritickým nerostným surovinám. A právě Afrika je jejich pokladnicí. Konžská demokratická republika drží více než 70 % světových zásob kobaltu, nezbytného pro baterie do elektromobilů. Zambie a Kongo jsou giganty v produkci mědi. Zimbabwe a Namibie disponují obrovskými ložisky lithia. Jihoafrická republika je klíčová pro platinu a palladium, které jsou nepostradatelné pro katalyzátory a vodíkové technologie.
Pro EU je partnerství s africkými zeměmi v této oblasti naprosto strategické. Nejde jen o pouhý nákup surové rudy, což je model, který dlouhodobě kritizují africké vlády. Obrovská příležitost spočívá ve společných investicích do zpracovatelských kapacit přímo na africké půdě. Budování rafinerií a továren na výrobu bateriových prekurzorů v Africe by přineslo trojí užitek:
-
Pro Evropu: Diverzifikace a zabezpečení dodavatelských řetězců, snížení kritické závislosti na Číně, která dnes dominuje zpracování těchto minerálů.
-
Pro Afriku: Vytvoření pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou, transfer technologií a podstatně větší podíl na zisku z vlastního nerostného bohatství.
-
Pro planetu: Možnost prosazovat a financovat udržitelné a etické těžební postupy, které respektují životní prostředí i lidská práva.
2. Digitální ekonomika a demografická dividenda
Do roku 2050 bude každý čtvrtý člověk na planetě Afričan. Většina z nich bude mladá, technicky zdatná a propojená s globálním světem prostřednictvím mobilního telefonu. Zatímco Evropa stárne, Afrika překypuje mladou energií a kreativitou. Tento demografický potenciál je hnacím motorem digitální revoluce.
Příležitosti pro evropské firmy jsou zde takřka neomezené. Od budování digitální infrastruktury (datová centra, optické sítě 5G), přes expanzi v oblasti finančních technologií (fintech), kde Afrika díky mobilním platbám (jako M-Pesa v Keni) v mnohém předběhla Západ, až po e-commerce, zdravotnické technologie (e-health) a digitální vzdělávání. Země jako Nigérie, Keňa, Jihoafrická republika a Rwanda se staly pulzujícími inovačními huby, které lákají rizikový kapitál z celého světa. Pro evropské technologické firmy a startupy je africký trh s více než miliardou potenciálních zákazníků příležitostí, kterou si nemohou dovolit ignorovat.
3. Obnovitelná energie: Z Afriky globální zelená velmoc?
Afrika má největší potenciál pro výrobu solární energie na světě. Poušť Sahara, pokud by byla pokryta solárními panely, by dokázala energií zásobovat celý svět. K tomu se přidává obrovský potenciál pro větrnou, geotermální a vodní energii. Pro Evropu, která se snaží zbavit závislosti na ruských fosilních palivech, se otevírá fascinující vize.
Investice do rozsáhlých solárních a větrných farem v severní Africe by nejen pomohly elektrifikovat samotný kontinent, ale mohly by prostřednictvím podmořských kabelů dodávat čistou energii do Evropy. Ještě ambicióznější je vize výroby zeleného vodíku. Země jako Namibie, Maroko či Egypt již rozjíždějí s evropskou podporou masivní projekty na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů, který by se mohl stát klíčovým palivem budoucnosti pro evropský průmysl a dopravu. Partnerství v energetice tak může být základem společné, klimaticky neutrální budoucnosti.
4. Zemědělství a potravinová bezpečnost (Agri-tech)
Afrika disponuje přibližně 60 % veškeré nevyužité orné půdy na světě. Přesto je paradoxně čistým dovozcem potravin. Příčina tkví v nízké produktivitě, nedostatečné infrastruktuře a dopadech klimatických změn. Zde se nabízí obrovský prostor pro evropské know-how a technologie.
Nejde o to vyvážet do Afriky evropské potraviny, ale exportovat technologie a znalosti, které pomohou Africe nakrmit samu sebe a stát se globální obilnicí. Evropské firmy mohou nabízet řešení v oblasti chytrého zemědělství (tzv. agri-tech), jako jsou zavlažovací systémy, drony pro monitorování plodin, kvalitní osiva odolná vůči suchu či moderní technika pro zpracování a skladování úrody. Zvýšení zemědělské produkce v Africe by nejen posílilo globální potravinovou bezpečnost, ale vytvořilo by i miliony pracovních míst na africkém venkově.
5. Infrastruktura a urbanizace: Budování měst budoucnosti
Afrika je nejrychleji urbanizujícím se kontinentem. Její města rostou exponenciálním tempem, což vytváří enormní tlak na infrastrukturu. Potřeba investic do dopravy, bydlení, vodovodních a kanalizačních sítí, energetiky a odpadového hospodářství se odhaduje na stovky miliard dolarů ročně.
Pro evropské stavební, inženýrské a technologické společnosti je to jedinečná příležitost. V kontrastu s čínským modelem, který je často kritizován za zadlužování a nízkou kvalitu, nabízí EU v rámci své iniciativy Global Gateway (investiční plán v hodnotě 300 miliard eur) partnerství založené na udržitelnosti, transparentnosti a vysokých standardech. Budování inteligentních měst (smart cities), efektivních dopravních koridorů a ekologicky šetrné infrastruktury je přesně tou oblastí, kde může Evropa uplatnit své silné stránky.
Výzvy a nutnost změny myšlení
Cesta k využití těchto příležitostí samozřejmě není bez překážek. Politická nestabilita v některých regionech, korupce, byrokracie a bezpečnostní rizika zůstávají vážnými výzvami. Klíčová je také sílící konkurence ze strany Číny, Ruska, Turecka a zemí Perského zálivu.
Aby Evropa uspěla, musí zásadně změnit svůj přístup. Musí opustit paternalistický pohled a přistupovat k africkým zemím jako k rovnocenným partnerům. Musí naslouchat jejich potřebám a prioritám. Místo pouhého „vytěžení a odvozu“ surovin musí investovat do lokálních zpracovatelských kapacit a tvorby hodnotových řetězců na místě. Musí nabídnout nejen finance, ale i transfer technologií a vzdělávání.
Iniciativa Global Gateway je krok správným směrem, ale její implementace musí být rychlá a flexibilní. Evropská unie má jedinečnou šanci propojit své strategické zájmy – zelenou a digitální transformaci, energetickou bezpečnost a ekonomický růst – s obrovským potenciálem a aspiracemi afrického kontinentu. Pokud tuto historickou příležitost uchopí správně, nevytvoří jen nové trhy pro své firmy, ale položí základy pro stabilnější, prosperující a spravedlivější svět pro obě strany. Pokud zaváhá, přenechá formování budoucnosti Afriky – a tím i světa – jiným.
