ADDIS ABEBA/LONDÝN – Geologové a vulkanologové po celém světě upírají zrak k severní Etiopii. V neděli tam došlo k události, která nemá v moderní historii obdoby. Sopka Hayli Gubbi, nacházející se v nehostinné oblasti Afarské pánve, se po přibližně 12 000 letech nečinnosti náhle probudila k životu. Masivní erupce vyslala do stratosféry oblak popela, který nyní komplikuje život nejen v bezprostředním okolí, ale i v tisíce kilometrů vzdálených zemích, včetně Indie a Ománu.
Erupce, kterou nikdo nečekal
Hayli Gubbi je štítová sopka ležící ve Východoafrickém riftu, tektonicky aktivní zóně, kde se africká a arabská deska od sebe vzdalují rychlostí zhruba půl palce za rok. Ačkoliv je region geologicky živý, samotná Hayli Gubbi byla považována za spící po celou dobu holocénu – tedy od konce poslední doby ledové.
Nedělní erupce však toto ticho prolomila. Podle Poradního centra pro sopečný popel (VAAC) ve francouzském Toulouse vystoupal sloup popela do výšky až 14 kilometrů. Větry jej následně zanesly přes Rudé moře nad Jemen, Omán, Pákistán a nyní zasahuje i vzdušný prostor nad severní Indií.
Odborníci: Oblast je nedostatečně prozkoumaná
Vědecká komunita je rozsahem erupce zaskočena. Juliet Biggs, vědkyně z univerzity v Bristolu, pro média uvedla, že vidět v této oblasti tak masivní erupční sloupec připomínající „velký deštník“ je nesmírně vzácné.
„Byla bych velmi překvapená, kdyby datum poslední erupce bylo skutečně starší než 12 000 let,“ uvedla Biggs s odkazem na to, že region je silně „nedostatečně prozkoumaný“. Podle ní satelitní snímky naznačují, že sopka mohla v nedávné minulosti vypouštět lávu, aniž by o tom existovaly oficiální záznamy. Arianna Soldati, vulkanoložka ze Státní univerzity v Severní Karolíně, k tomu pro časopis Scientific American dodala: „Dokud existují podmínky pro vznik magmatu, sopka může vybuchnout, i když byla v klidu tisíc nebo deset tisíc let.“
Varovné signály přišly v červenci
Zpětná analýza ukazuje, že příroda dávala najevo blížící se katastrofu již v létě. V červenci došlo k erupci nedaleké a mnohem známější sopky Erta Ale. Tato aktivita spustila pohyby půdy v podloží Hayli Gubbi a odhalila intruzi magmatu zhruba 30 kilometrů pod povrchem. Vědecký tým Juliet Biggs následně zaznamenal nad vrcholem sopky bílé nadýchané mraky a mírný zdvih terénu, což byly předzvěsti nedělního výbuchu.
Derek Keir, geolog z univerzity v Southamptonu, který se v době erupce náhodou nacházel v Etiopii, dokázal v pondělí odebrat čerstvé vzorky popela. „Tyto vzorky nám pomohou určit typ magmatu a definitivně potvrdit, zda byla sopka skutečně tak dlouho nečinná,“ vysvětlil Keir.
Dopady na místní i svět
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na mrak popela ohrožující leteckou dopravu nad Asií a zhoršenou kvalitu vzduchu v Dillí, situace na místě je vážná pro místní obyvatele. Vesnice Afdera byla pokryta vrstvou sopečného prachu. Úřady sice nehlásí žádné přímé oběti na životech, ale spad popela představuje existenční riziko pro pastevecké komunity, jejichž dobytek přichází o zdroje potravy a vody.
Vědci varují, že vzhledem k dynamice Východoafrického riftu nelze vyloučit další aktivitu. Hayli Gubbi svým probuzením potvrdila, že i tisíciletí spící giganti mohou stále představovat bezprostřední hrozbu.
