WASHINGTON/MOSKVA – V překvapivém kroku, který analytici označili za „značný šok“ pro Moskvu, oznámila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa první sankce proti Rusku od svého nástupu do úřadu. Opatření, která se zaměřují na dva největší ruské ropné giganty, Rosněfť a Lukoil, mají za cíl přinutit Kreml k souhlasu s příměřím na Ukrajině a mohou podle expertů vážně poškodit klíčový sektor ruské ekonomiky.
Nová opatření, vyhlášená 22. října 2025, zmrazují veškerá aktiva společností Rosněfť a Lukoil se sídlem v USA. Zároveň otevírají cestu k uvalení sekundárních sankcí na zahraniční instituce, které by s těmito společnostmi prováděly transakce. Tento krok představuje výrazné zpřísnění oproti dosavadním sektorovým omezením a fakticky zařazuje oba podniky na černou listinu.
Pilíře ruské ekonomiky pod tlakem
Rosněfť a Lukoil nejsou jen obyčejné firmy; jsou to pilíře, na kterých stojí ruské hospodářství. Dohromady se podílejí na téměř polovině ruského exportu ropy, což představuje přibližně 3,1 milionu barelů denně. Státem kontrolovaná Rosněfť, v jejímž čele stojí Igor Sečin, blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina, produkuje asi 40 % veškeré ruské ropy. Lukoil, největší soukromá energetická společnost v zemi, se podílí zhruba 15 % na národní produkci a 2 % na celosvětové.
Rozsah nových sankcí je mimořádně široký. Nezasahuje pouze mateřské společnosti, ale také šest dceřiných firem Lukoilu a 28 podniků spadajících pod Rosněfť. Mezi nimi je i klíčová společnost Lukoil-Západní Sibiř, která sama o sobě generuje přibližně 40 % celkové produkce uhlovodíků skupiny.
„Američané uvalili sankce nejen na Rosněfť a Lukoil, ale i na všechny jejich dceřiné společnosti, kde mají podíl vyšší než 50 %,“ vysvětlil ekonom Oleh Pendzin, vedoucí ukrajinského Ekonomického diskusního klubu. „To přímo ovlivňuje jejich evropské pobočky i firmy ve třetích zemích. Jejich schopnost podnikat na těchto trzích je nyní vážně omezena.“ Podle Pendzina se dodavatelé a zprostředkovatelé od sankcionovaných subjektů rychle odtahují, protože nikdo nechce riskovat postih.
Indie a Čína se odvracejí od ruské ropy
Dopad sankcí se již začal projevovat na globálních trzích. Indie, jeden z největších odběratelů ruské ropy, podle zpráv agentury Bloomberg výrazně omezí své dovozy. Největší indické rafinérie údajně plánují snížit nákupy od Rosněfti a Lukoilu téměř na nulu. Přitom ještě v září Indie dovážela 1,6 milionu barelů ruské ropy denně, což pokrývalo zhruba 36 % její celkové spotřeby.
Pro Moskvu byla Indie klíčovým trhem, největším pro námořní dodávky a druhým největším celkově po Číně. Podle agentury Reuters pozastavily nákupy ruské ropy i čínské státní ropné společnosti, a to právě z obav před možnými sekundárními sankcemi.
„Nové americké sankce jsou pro Rusy a kupce jejich ropy, zejména Indii, v tuto chvíli velkým šokem,“ uvedl Vasilij Astrov, ekonom z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia. Dodal však, že zkušenosti ukazují, že se v nadcházejících měsících pravděpodobně najdou způsoby, jak sankce obejít, například prostřednictvím nově zakládaných fiktivních společností. Levná ruská ropa totiž zůstává pro asijské trhy stále atraktivní.
Budou sankce účinné? Názory se různí
Otázkou zůstává, jak drtivý bude konečný dopad. Prezident Vladimir Putin 23. října připustil, že nová americká opatření budou mít „důsledky“, ale zároveň bagatelizoval jejich celkový vliv na ruskou ekonomiku. „Jsou pro nás vážné, to je jasné, a budou mít určité následky. Ale naši ekonomickou prosperitu výrazně neovlivní,“ prohlásil Putin.
Analytici jsou v hodnocení dlouhodobé účinnosti opatrní. „Přísnější omezení plateb, lodní dopravy a pojištění zvyšují náklady a prohlubují slevy, což snižuje příjmy Moskvy z exportních daní,“ řekl Oleksandr Talavera, profesor finanční ekonomie na Birminghamské univerzitě.
Timothy Ash z think-tanku Chatham House pro Kyiv Independent uvedl, že ačkoli sankce vysílají politický signál, nemusí dramaticky změnit příjmy Ruska. Připomněl, že Velká Británie tyto subjekty sankcionovala již 15. října. „Symbolicky to možná bude mít nějaký efekt, protože to může naznačovat, že USA by mohly být v budoucnu ochotny udělat něco významnějšího,“ dodal Ash. „Doposud však Trumpova administrativa neprojevila žádnou ochotu poškodit ruskou ekonomiku nebo rozhněvat Putina.“
Americký ministr financí Scott Bessent při odhalení sankcí prohlásil, že cílem Washingtonu je zasáhnout Kreml tam, kde ho to nejvíce bolí – v jeho schopnosti financovat největší válku v Evropě od druhé světové války. Zda se tento cíl podaří naplnit, ukážou až následující měsíce, které prověří odolnost ruské ekonomiky a její schopnost nacházet cesty, jak se s novými překážkami vypořádat.
