MOSKVA/TEHERÁN – Desítky let trvající jaderná spolupráce mezi Ruskem a Íránem se ocitla v ohrožení. Po sérii izraelských útoků na íránská jaderná zařízení začala Moskva evakuovat své specialisty z Búšehru, jediné funkční jaderné elektrárny v zemi, kterou sama vybudovala a provozuje. Kreml varuje, že situace je „milimetry od katastrofy“.
Vlna izraelských útoků, která začala 13. června 2025, vyvolala v Moskvě poplach. Právě Rusko navzdory odporu Západu přineslo do Íránu jadernou energetiku. „Čelíme dominovým efektům,“ uvedla Anna Borščevskaja, expertka na ruskou politiku na Blízkém východě z Washingtonského institutu, a dodala, že Rusko v regionu aktivně podněcovalo chaos.
V reakci na eskalaci oznámil šéf ruské státní korporace Rosatom Alexej Lichačov, že z elektrárny Búšehr již byly evakuovány „desítky“ zaměstnanců a zvažuje se úplné stažení. Ruský prezident Vladimir Putin sice 19. června prohlásil, že se s Izraelem dohodl na zajištění bezpečnosti pro „více než 200“ ruských specialistů, činy Rosatomu však naznačují vážnost situace. Samotná elektrárna Búšehr se zatím terčem útoku nestala, pravděpodobně z obav před jadernou katastrofou.
Elektrárna jako zástěrka pro zbrojní program?
Spolupráce Ruska a Íránu stojí na několika pilířích: společném odporu vůči Západu, obchodu se zbraněmi a snaze obcházet sankce. Jaderná energetika je však jejich nejviditelnějším a nejcitlivějším pojítkem. Elektrárna Búšehr, původně projekt německé společnosti Siemens, byla po islámské revoluci v roce 1979 na desetiletí pozastavena. Dokončilo ji až Rusko a v roce 2010 byla připojena k síti.
Odborníci se však shodují, že Írán, země bohatá na ropu a plyn, nemá pro jadernou energii skutečnou potřebu. „Je pochybné, že by to dělali, protože zoufale potřebují jaderný energetický program. Jsem přesvědčen, že to udělali, aby měli zbrojní program,“ uvedl Richard Nephew, bývalý zvláštní vyslanec USA pro Írán. Cílem bylo podle něj získat zkušenosti s technologiemi a nakládáním s jaderným materiálem. Klíčové je, že Búšehr přímo nesouvisí s íránským programem obohacování uranu, který probíhá v zařízeních, jako je Fordow – právě ten je údajně hlavním cílem izraelských úderů.
Jaderná velmoc v problémech
Pro Rusko je jaderná energetika jedním z posledních vysoce hodnotných exportních artiklů a nástrojem geopolitického vlivu. Moskva byla klíčovým zprostředkovatelem jaderné dohody JCPOA z roku 2015 a nadále zůstává největším světovým prodejcem obohaceného uranu. Nahradit ruské technologie a palivo v jaderných elektrárnách je mnohem složitější než v případě ropy a plynu, což vytváří silnou závislost.
Ironií osudu je, že jen několik dní před izraelskými útoky, 9. června, íránská jaderná agentura podepsala s Rosatomem smlouvu na výstavbu osmi nových reaktorů. Podle analytiků šlo spíše o symbolické gesto podpory než o reálný plán. Nyní je však i tato symbolika ohrožena.
„Chtějí ukázat spolupráci s Ruskem. Jaderný sektor je pro ruskou vládu důležitý. Je to jedna z oblastí, ze které stále profitují, zatímco zbytek jejich ekonomiky má velké potíže,“ vysvětlil John Erath z Centra pro kontrolu zbrojení. Současná eskalace tak neohrožuje jen dekády budované partnerství, ale i jednu z posledních výkladních skříní ruské ekonomiky a její vliv na světové scéně.
