Kde se kdysi rozkládala měsíční krajina plná obřích rypadel a uhelného prachu, dnes se třpytí vodní hladina o rozloze přes 250 hektarů. Jezero Milada, dnes vyhledávaný rekreační ráj a symbol úspěšné revitalizace, je výsledkem jednoho z největších ekologických projektů v České republice. Jeho vznik je fascinujícím příběhem o přeměně jizvy v krajině v živoucí oázu.
Příběh Milady se začal psát dávno před prvním napuštěným litrem vody. V 70. letech 20. století se zde naplno rozjela povrchová těžba hnědého uhlí v lomu Chabařovice. Tento průmyslový kolos, klíčový pro tehdejší energetiku, si vyžádal krutou daň: z mapy zmizelo několik obcí, včetně Vyklice, Tuchomyšle či Otovic. Krajina byla po desetiletí přetvářena těžkou technikou a po ukončení těžby v roce 1997 zde zůstala obrovská zbytková jáma, tichý svědek průmyslové éry.
Devět let čekání na nový život
Na počátku nového tisíciletí padlo odvážné rozhodnutí. Místo nákladného zasypávání jámy byla zvolena varianta hydrické rekultivace – zatopení lomu a vytvoření zcela nového jezera. Tato vize se začala naplňovat 15. června 2001, kdy bylo zahájeno řízené napouštění. Proces to byl zdlouhavý a pečlivě sledovaný. Trvalo dlouhých devět let, než se jáma postupně plnila vodou především ze Zalužanského potoka a dalších přítoků.
Dne 8. srpna 2010 dosáhla hladina plánované kóty a napouštění bylo oficiálně ukončeno. Zrodilo se jezero o rozloze 252,2 hektaru, s maximální hloubkou dosahující téměř 25 metrů a objemem vody přes 35 milionů metrů krychlových. Náklady na celkovou rekultivaci dosáhly pěti miliard korun. Pro veřejnost se brány areálu otevřely v roce 2015, po dokončení dalších nezbytných úprav břehů a okolí.
Z dolu rájem pro sportovce i přírodu
Dnes je Milada k nepoznání. Kdysi pustá krajina se proměnila v oázu klidu a aktivního odpočinku, která láká návštěvníky z širokého okolí. Okolo jezera vede síť cyklostezek a inline drah, které jsou v neustálém obležení cyklistů, bruslařů i běžců. Kvalita vody je trvale hodnocena jako vynikající a průzračnost dosahuje několika metrů, což v letních měsících přitahuje tisíce plavců, paddleboardistů a milovníků dalších vodních sportů.
Proměna však není jen rekreační, ale i ekologická. Během let, kdy se jezero nerušeně vyvíjelo, zde vznikl zcela nový ekosystém. Do vody byly vysazeny dravé ryby jako štiky a candáti, aby regulovaly stav ostatních ryb a udržovaly biologickou rovnováhu. Břehy se staly útočištěm pro desítky druhů ptáků a dalších živočichů. Milada se tak stala živoucím důkazem, že příroda má obrovskou sílu a dokáže si najít cestu zpět i do míst silně poznamenaných člověkem.
Budoucnost s otazníky, ale plná vizí
Přestože je jezero již zavedenou rekreační zónou, jeho budoucnost stále není plně dořešena. Hlavním tématem je převod majetku ze státního podniku DIAMO na okolní obce a města, což je proces komplikovaný kvůli vysokým nákladům na údržbu a nejasnostem ohledně dalšího rozvoje. V okolí jezera stále chybí robustnější infrastruktura jako jsou stálá občerstvení, sociální zařízení či kempy.
Existuje však jasná vize, jak by se oblast měla dále rozvíjet. Koncepční studie „Vize Milada“ počítá s postupným budováním zázemí pro rekreaci, sport a služby v souladu s udržitelným rozvojem. Cílem je plně integrovat jezero do života regionu a zvýšit kvalitu života místních obyvatel. Milada je tak nejen připomínkou hornické minulosti, ale především příslibem budoucnosti, ve které jdou ochrana přírody a potřeby člověka ruku v ruce.
