Hebron/Jeruzalém – Skupina mocných klanových vůdců z města Hebron na Západním břehu Jordánu přichází s bezprecedentním návrhem, který by mohl přepsat desetiletí izraelsko-palestinského konfliktu. V dopise adresovaném izraelské vládě navrhují vytvoření autonomního arabského emirátu, který by uznal Izrael jako židovský stát a připojil se k Abrahámovým dohodám.
„Chceme spolupráci s Izraelem. Chceme soužití,“ prohlásil pro The Wall Street Journal šejk Wadee’ al-Jaabari, jedna z klíčových postav iniciativy. Společně s dalšími čtyřmi šejky podepsal dopis adresovaný izraelskému ministrovi hospodářství Niru Barkatovi s žádostí, aby návrh předložil premiérovi Benjaminu Netanjahuovi.
V dopise se uvádí: „Emirát Hebron uzná Stát Izrael jako národní stát židovského lidu. A Stát Izrael uzná Emirát Hebron jako zástupce arabských obyvatel v hebronském okrese.“ Toto prohlášení jde mnohem dál, než se kdy odvážila Palestinská samospráva, a opouští desetiletí trvající odmítavý postoj. Šejkové požadují zahájení rozhovorů o nahrazení Mírových dohod z Osla, které podle nich přinesly jen „škody, smrt a ekonomickou zkázu“. Tvrdí, že dohody z Osla jim vnutily „zkorumpovanou Palestinskou samosprávu“ místo toho, aby uznaly tradiční místní vedení v podobě klanů, které mají v palestinské společnosti stále hlubokou loajalitu, uvedl server express.co.uk.
Izraelský ministr hospodářství Nir Barkat, který se s šejky od února setkal více než desetkrát, návrh podporuje. „Je třeba nového myšlení,“ uvedl s tím, že starý mírový rámec selhal. Podle izraelských zdrojů má iniciativa i opatrnou podporu premiéra Netanjahua, který však vyčkává na další vývoj.
Šejk Jaabari (48) je přesvědčen, že čas na změnu nazrál. „Palestinský stát nevznikne – ani za 1000 let. Po 7. říjnu to Izrael nedovolí,“ řekl. Další z vůdců dodává: „Myšlenka pouze na vytvoření palestinského státu nás všechny přivede ke katastrofě.“
Izraelská armáda povolává ultraortodoxní muže. Vládě hrozí politická krize
Podle dokumentu, který mají k dispozici izraelská média, má iniciativa širokou podporu. Osm klíčových šejků údajně reprezentuje přes 200 000 lidí a dalších třináct vůdců zastupuje dalších 350 000. Celkově by tak hnutí mohlo mít podporu více než poloviny populace v oblasti Hebronu. Mnozí z členů klanů přitom v současnosti působí v místních strukturách Palestinské samosprávy. Šejkové však věří, že rodinná loajalita převáží. „Plánuji Palestinskou samosprávu odříznout. Nereprezentuje Palestince,“ prohlásil šejk Jaabari.
Dr. Mordechai Kedar, izraelský akademik, považuje Hebron za tradičnější a konzervativnější město než například Ramalláh, a proto by se mohl stát testovacím případem pro model, který by se mohl rozšířit i do dalších měst. „Organizace jako PLO a Hamás staví svou legitimitu na nenávisti k Židům a Izraeli. Ale klany jsou legitimní ze své podstaty,“ říká Kedar.
Šejkové se obávají, že bez změny by mohl ze Západního břehu přijít útok podobný tomu ze 7. října, který by region uvrhl do chaosu. Jejich vize je ambiciózní. „Pokud získáme požehnání ctihodného prezidenta Trumpa a Spojených států, mohl by Hebron být jako Perský záliv, jako Dubaj,“ řekl jeden z nich.
Návrh nabírá na obrátkách, sílí a přidávají se k němu další kmenoví vůdci. Největší překážkou však paradoxně může být samotný Izrael. Jeho bezpečnostní složky po desetiletí spolupracují s Palestinskou samosprávou. Otázkou zůstává, jak by izraelská armáda reagovala, kdyby ozbrojení loajalisté klanů vyšli do ulic a postavili se Palestinské samosprávě. Ministr Barkat varuje, že potlačení takového hnutí by bylo „vítězstvím zvyku nad rozumem“. Budoucnost Západního břehu tak může záviset na tom, jak Izrael na tuto nečekanou a odvážnou iniciativu zareaguje.
