VARŠAVA – Polský ústavní soud v úterý rozhodl, že energetické a klimatické regulace Evropské unie, zejména ty spojené se Zelenou dohodou (Green Deal), jsou v rozporu s polskou ústavou. Podle soudu Brusel překračuje své pravomoci a porušuje národní svrchovanost v oblasti energetické politiky. Přestože jde o přelomové rozhodnutí, jeho dopad je prozatím nejistý, protože současná vláda Donalda Tuska legitimitu soudu neuznává a odmítá jeho verdikt publikovat.
Konzervativní poslanci, kteří se na soud obrátili, považují rozhodnutí za vítězství nejen pro Polsko, ale i pro všechny evropské země, jež se brání centralizačním snahám Bruselu. Podle nich vysílá verdikt jasný signál: právo EU nemůže být nadřazeno ústavám členských států.
Soudci konstatovali, že unijní smlouvy nedávají orgánům EU pravomoc rozhodovat bez souhlasu členského státu o tom, jaké zdroje energie může využívat a jaké finanční zátěže na ně mohou být uvaleny. Poslanec za stranu Právo a spravedlnost (PiS) Sebastian Kaleta na sociální síti X uvedl, že toto rozhodnutí by mohlo polské ekonomice potenciálně ušetřit „stovky miliard“.
Politický pat a nulový okamžitý dopad
Navzdory síle verdiktu se v Polsku v nejbližší době nic nezmění. Současná proevropská vláda premiéra Donalda Tuska považuje Ústavní tribunál za nelegitimní, protože někteří jeho soudci byli podle ní nezákonně jmenováni předchozí vládou PiS. Z tohoto důvodu vláda odmítá rozhodnutí publikovat ve Sbírce zákonů, čímž by formálně vstoupilo v platnost, a nehodlá se jím řídit.
Situace by se však mohla změnit po srpnové inauguraci nově zvoleného prezidenta Karola Nawrockého, podporovaného stranou PiS. Ten již během kampaně sliboval snížení cen elektřiny až o 33 % a uspořádání referenda o vystoupení Polska ze Zelené dohody. Rozhodnutí soudu mu dává silný politický nástroj a oporu pro jeho plány, které zahrnují i podporu uhlí jako hlavního zdroje energie v zemi.
Rostoucí odpor v Evropě
Polsko přitom není jedinou zemí, kde politici bojují s Bruselem kvůli energetickým nařízením. Maďarská vláda Viktora Orbána vede s Evropskou komisí dlouholetý spor o svou energetickou politiku, zejména o dovoz plynu z Ruska a program na snižování nákladů na energie, díky kterému Maďarsko udržuje nejnižší ceny energií pro domácnosti v EU.
Kritika sílí napříč kontinentem s tím, jak se Evropská unie chystá rozšířit systém emisních povolenek (ETS), který funguje jako de facto klimatická daň. Od roku 2027 má začít platit systém ETS2, který se přímo dotkne běžných občanů, protože postupně zdraží benzín, naftu a plyn na vytápění. Politici od Španělska po Itálii proto stále hlasitěji volají po navrácení energetické suverenity do rukou národních států. Spor o náklady Zelené dohody se tak stává jedním z klíčových témat evropské politiky.
