Brusel/Praha – Evropská unie připravuje jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších kroků své klimatické politiky. Od roku 2027 má začít platit nový systém obchodování s emisními povolenkami, známý jako ETS2. Na rozdíl od svého předchůdce, který cílil na těžký průmysl a energetiku, se ETS2 zaměří na sektory, které se přímo dotýkají každodenního života občanů: vytápění budov a silniční dopravu. Pro miliony Evropanů, včetně těch v České republice, to bude znamenat jediné – citelné zdražení benzínu, nafty, plynu a tepla. Co přesně se chystá a jaké dopady můžeme očekávat?
Co je ETS2 a proč vzniká?
Zkratka ETS znamená Emissions Trading System, tedy systém pro obchodování s emisemi. Jeho první verze (dnes označovaná jako ETS1) funguje v EU již od roku 2005 a vztahuje se na zhruba 10 000 velkých znečišťovatelů, jako jsou elektrárny, ocelárny nebo cementárny. Princip je jednoduchý: znečišťovatelé si musí na každou tunu CO2, kterou vypustí do atmosféry, koupit emisní povolenku. Počet dostupných povolenek se postupně snižuje, což zvyšuje jejich cenu a motivuje firmy k investicím do zelenějších technologií.
Tento systém se ukázal jako účinný nástroj pro snižování emisí v průmyslu. Budovy a doprava však zůstávaly stranou a jejich podíl na celkových emisích EU je značný. V rámci klimatického balíčku Fit for 55, jehož cílem je snížit emise v EU o 55 % do roku 2030, se proto Unie rozhodla rozšířit tento princip i na tyto dva klíčové sektory. A tak se zrodil systém ETS2.
Jak to bude fungovat v praxi?
Mechanismus ETS2 je navržen tak, aby se nedotýkal přímo jednotlivých domácností nebo řidičů. Povinnost nakupovat povolenky nebudou mít občané, ale dodavatelé paliv a energií – tedy společnosti, které prodávají benzín, naftu, zemní plyn, topné oleje nebo uhlí pro vytápění. Tyto firmy budou muset nakoupit povolenky odpovídající množství emisí CO2, které jsou obsaženy v palivech, jež dodají na trh.
Je však naprosto zřejmé, že tyto náklady dodavatelé promítnou do konečné ceny pro spotřebitele. Zjednodušeně řečeno, cena emisní povolenky se stane novou součástí ceny každého litru benzínu či nafty a každé kilowatthodiny plynu nebo tepla z fosilních paliv. Cílem je ekonomicky znevýhodnit fosilní paliva a motivovat tak občany i firmy k přechodu na čistší alternativy – k zateplování domů, výměně starých kotlů za tepelná čerpadla nebo k nákupu elektromobilů.
Sociální rozměr a obavy z energetické chudoby
Největší kritika systému ETS2 se soustředí na jeho sociální dopady. Podle kritiků se jedná v podstatě o regresivní daň, která nejtvrději dopadne na nízkopříjmové domácnosti a obyvatele venkova. Právě tito lidé často bydlí ve starších, energeticky náročných domech, dojíždějí za prací staršími auty se spalovacím motorem a nemají finanční prostředky na drahé investice do úsporných technologií.
Existují reálné obavy, že zavedení ETS2 může vést k nárůstu tzv. energetické chudoby, kdy si lidé nebudou moci dovolit dostatečně vytopit své domovy nebo dojet autem do práce. Evropská unie si je tohoto rizika vědoma a jako kompenzační mechanismus připravila Sociální klimatický fond.
Záchranná síť: Sociální klimatický fond
Tento fond, jehož rozpočet má v prvních letech dosáhnout desítek miliard eur, bude financován z části z výnosů z prodeje povolenek ETS2. Peníze z fondu mají členské státy využít na zmírnění dopadů na nejzranitelnější skupiny obyvatel.
Možnosti využití jsou široké a zahrnují:
-
Přímé finanční kompenzace: Poskytování dočasných příspěvků na energie pro nízkopříjmové domácnosti.
-
Investice do úspor: Dotace na zateplení budov, výměnu oken nebo instalaci úsporných zdrojů vytápění (např. tepelných čerpadel).
-
Podpora čisté mobility: Příspěvky na nákup elektromobilů, rozvoj veřejné dopravy nebo budování cyklostezek.
Každý členský stát bude muset připravit vlastní „sociální klimatický plán“, ve kterém navrhne, jak konkrétně prostředky z fondu využije. Úspěch celého systému tak bude do značné míry záviset na tom, jak efektivně a spravedlivě dokáží jednotlivé vlády tuto podporu zacílit.
Co nás čeká?
Start systému ETS2 je plánován na rok 2027. Pokud by však ceny energií byly v té době mimořádně vysoké, existuje možnost odkladu na rok 2028. Ať tak či onak, je jisté, že nás čeká zásadní změna. Fosilní paliva se stanou dražším luxusem a tlak na úspory a přechod k udržitelným zdrojům dramaticky zesílí. Úspěch této transformace bude záviset nejen na politických rozhodnutích v Bruselu, ale především na schopnosti národních vlád ochránit ty, pro které bude tato změna nejbolestivější.
