BERLÍN, NĚMECKO – Německo se na konci roku 2024 stalo největším čistým věřitelem na světě, když jeho čistá zahraniční aktiva dosáhla výše 3,6 bilionu dolarů. Tím těsně předstihlo Japonsko, jehož aktiva činila 3,5 bilionu dolarů. Japonsko drželo tuto vedoucí pozici podle údajů japonského ministerstva financí nepřetržitě od roku 1991. Třetím největším věřitelem je podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) Čína, kterou Německo předstihlo v roce 2019.
Nová role Německa jako největšího čistého věřitele by mohla dále rozdmýchat nelibost amerického prezidenta Donalda Trumpa v obchodním sporu, protože nepřímo odráží trvale vysoké přebytky běžného účtu německé ekonomiky. Trump obviňuje Evropany, a především Německo, že přebytkem vývozu do Ameriky nad dovozem amerického zboží Spojené státy „vykořisťují“, uvedl server faz.net.
Spojené státy naopak nemají v zahraničí žádná čistá aktiva, ale podle údajů MMF nahromadily čisté závazky ve výši 26,2 bilionu dolarů. To ukazuje, jak moc Američané jako dlužníci profitují ze zapojení do světové ekonomiky.
Čistá zahraniční aktiva popisují majetek, který domácnosti nebo podniky drží v zahraničí ve formě přímých investic nebo finančních aktiv, po odečtení domácího majetku drženého cizinci. Protože německý přebytek obchodní bilance je tvořen čistým vývozem kapitálu, věřitelská role přirozeně souvisí s vysokými přebytky běžného účtu.
Ekonomové však vysoká německá zahraniční aktiva nevidí nutně jako pozitivní jev. „Zahraniční aktiva jsou také výrazem slabosti Německa jako investiční lokality,“ komentoval Clemens Fuest, prezident mnichovského institutu Ifo. „Mnoho podniků raději investuje v zahraničí. To je dobré pro podniky. Pro pracovní místa, mzdy a daňové příjmy v Německu by však bylo lepší větší zapojení na domácím trhu,“ dodal Fuest.
Na geopolitické riziko vysokých zahraničních aktiv upozornil Jörg Krämer, hlavní ekonom Commerzbank. Německé podniky podle něj v posledních letech hodně investovaly do výrobních závodů v Číně. „Pokud by došlo k útoku Číny na Tchaj-wan, museli bychom si položit otázku, zda jsou německá zahraniční aktiva v Číně ještě bezpečná,“ řekl Krämer. Celková německá čistá zahraniční aktiva činí přibližně 81 % ročního hospodářského výkonu. V Japonsku jsou tato aktiva v čistém vyjádření s 87,5 % relativně ještě významnější.
„Často přehlíženým problémem je, že jsme tak špatní investoři,“ uvedl Moritz Schularick, prezident Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu. „Jsme největším věřitelem, ale špatnými investory. To je drahé.“ Podle studie Schularicka a jeho spoluautorů dosáhli Němci v posledních desetiletích s zahraničními investicemi nominálního výnosu 4,8 %. To je o dva procentní body méně než druhý nejlepší v rámci skupiny G7, Francie. Německo by podle studie mohlo v uplynulém desetiletí dosáhnout až o 4,5 bilionu eur vyššího výnosu ze zahraničních investic, kdyby se jim dařilo stejně dobře jako americkým nebo kanadským.
Zatímco směnný kurz eura vůči dolaru zůstal mezi lety 2023 a 2024 téměř nezměněn, jen vůči dolaru oslabil o více než osm procent. To znamená, že nárůst německých čistých zahraničních aktiv ve srovnání s japonskými je nadhodnocený.
Přímé investice z a do Německa v loňském roce opět poklesly, zatímco přeshraniční investice do cenných papírů výrazně vzrostly. Německé pohledávky vůči zahraničí činily podle údajů Bundesbanky na konci roku 2024 13,9 bilionu eur. Proti tomu stály domácí závazky ve výši 10,4 bilionu eur.
