Londýn – Britská monarchie prochází nejhlubší krizí za poslední desetiletí, která svými dopady zastiňuje i abdikaci krále Eduarda VIII. v roce 1936. V centru bouře stojí Andrew Mountbatten-Windsor, kdysi známý jako vévoda z Yorku a oblíbený syn královny Alžběty II. Jeho zatčení, k němuž došlo symbolicky v den jeho 66. narozenin (19. února), otřáslo základy konstituční monarchie a otevřelo diskusi o zločinech, které Británie nepamatovala po staletí.
Andrew byl vzat do vazby pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. Jádrem vyšetřování jsou dosud neprokázaná, avšak mimořádně závažná obvinění, že během svého působení ve funkci zvláštního obchodního vyslance Spojeného království sdílel tajné a citlivé informace se svým blízkým přítelem, odsouzeným pedofilem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
Od prince k „veřejnému nepříteli“
Reakce veřejnosti i politické scény je drtivá. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že více než 90 % Britů chová k padlému princi odpor, což je historicky nejnižší naměřená hodnota popularity člena královské rodiny. Komentátoři a historici nyní jméno Andrew Mountbatten-Windsor skloňují v jedné větě s největšími zrádci britské historie, jako byli Guy Fawkes, strůjce spiknutí střelného prachu proti králi Jakubovi I., nebo Kim Philby a „Cambridgeská pětka“, kteří donášeli Sovětskému svazu.
Bývalý ministr bezpečnosti Tom Tugendhat v reakci na zatčení navrhl svolání mezistranického parlamentního výboru, který by měl Andrewa vyšetřit. Tugendhat zašel ještě dál, když naznačil možnost aplikace prastarých zákonů o velezradě.
„Tohle přesahuje rámec toho, co může rozumně posoudit běžný soud. Parlament musí zvážit, co to znamená pro bezpečnost země,“ uvedl Tugendhat. „Pokud se prokáže ten nejhorší scénář, musíme se ptát: Je třeba oprášit zákony o zradě napsané před 700 lety?“
Historický kontext je mrazivý. Andrewovo zatčení představuje první případ za posledních 400 let, kdy byl vysoce postavený člen královské rodiny vzat do vazby. Naposledy se tak stalo v případě krále Karla I., který byl v roce 1649 po prohrané občanské válce souzen, označen za „tyrana, zrádce a vraha“ a následně veřejně popraven v Londýně.
Stín nad králem Karlem III.
Skandál přichází v nejhorší možnou chvíli pro krále Karla III., který se stále zotavuje z léčby rakoviny. Bratrův pád vrhá stín nejen na současného panovníka, ale podle mnoha Britů špiní i památku jejich matky, královny Alžběty II., která Andrewa dlouhá léta chránila.
Byla to však právě královna, kdo necelých devět měsíců před svou smrtí v roce 2022 odebral Andrewovi vojenské tituly, královské patronáty a zakázal mu používat titul „Jeho královská Výsost“ v oficiálním styku. Později téhož roku Andrew zaplatil v mimosoudním vyrovnání odhadovaných 12 milionů liber Virginii Giuffreové, oběti sexuálního obchodování Jeffreyho Epsteina, ačkoliv setkání s ní popíral. Tragický rozměr celému případu dodává fakt, že Giuffreová, která tvrdila, že byla k sexu s princem donucena v 17 letech, loni spáchala sebevraždu.
Konečné ponížení
Andrew, který vinu v souvislosti se svými vazbami na Epsteina konzistentně a důrazně popírá a dosud nebyl formálně obviněn z žádného trestného činu, již přišel o domov. Byl vystěhován z Royal Lodge, sídla, které obýval dvacet let. Z „prince“ se stal prostý „pan Mountbatten-Windsor“.
Přesto zůstává jeden poslední titul, který mu dosud náleží, a jehož ztráta by pro něj znamenala absolutní a konečné ponížení: místo v linii následnictví britského trůnu.
V současné době je Andrew neuvěřitelně stále osmým v pořadí na trůn, hned za dětmi prince Harryho. Tlak veřejnosti i parlamentu na jeho vyškrtnutí je však nyní, po jeho zatčení, enormní. Pokud by k tomuto kroku došlo, znamenalo by to jeho definitivní vymazání z královské historie a institucionální „zrušení“.
Pro muže, který si zakládal na svém postavení a blízkosti k trůnu, by vyřazení z následnictví bylo finální ranou. Odborníci se shodují, že bez ohledu na výsledek policejního vyšetřování je Andrewův společenský a veřejný život u konce. Otázkou zůstává, zda s sebou do propasti nestrhne i důvěru v celou monarchii.
