Na přelomu září a října 2025 zažil Afghánistán jeden z nejrozsáhlejších komunikačních výpadků ve své moderní historii. Mobilní sítě a internetové připojení se zhroutily a čtyřicetimilionový národ se během několika hodin ocitl v informační izolaci. Oficiální místa mluví o technické závadě. Kritici a mezinárodní pozorovatelé jsou však přesvědčeni, že šlo o chladnokrevnou demonstraci síly a další krok k úplné kontrole společnosti.
Běžní Afghánci nemohli zavolat svým blízkým. Podniky zastavily provoz, protože nefungovaly online platby. Humanitární organizace ztratily životně důležitý kontakt se svými týmy v terénu a tisíce pasažérů uvízly na letištích kvůli zrušeným letům. To, co Tálibán označil za „opotřebování optických kabelů“, se rychle stalo symbolem digitální totality.
Jak se země odpojila od světa
První signály potíží se objevily večer 28. září. Uživatelé v několika provinciích začali hlásit nefunkční mobilní data. Během následujících 24 hodin se kolaps rozšířil lavinově a zasáhl prakticky všechny klíčové regiony, včetně hlavního města Kábulu.
Podle dat globálních monitorovacích služeb klesla dostupnost internetu v zemi o více než 90 %. Spolu s daty zmizel i hlasový signál, což znemožnilo telefonování i posílání SMS zpráv.
„Bylo to, jako by svět kolem nás najednou zmizel. Nemohli jsme se spojit ani s lidmi o dvě ulice dál,“ popsala situaci pro zahraniční média obyvatelka Kábulu.
Celoplošný výpadek trval téměř dva dny, v některých odlehlých oblastech i déle. Obnova služeb probíhala pomalu a připojení zůstávalo nestabilní.
Technická závada, které nikdo nevěří
Mluvčí ministerstva komunikací, které je pod plnou kontrolou Tálibánu, předstoupil před média s jednoduchým vysvětlením: „K poruše došlo v důsledku opotřebovaných optických kabelů, které vyžadují výměnu.“ Podle oficiální verze tedy nešlo o záměrnou cenzuru, ale o technický problém.
Toto vysvětlení však naráží na tvrdou realitu. V měsících, které blackoutu předcházely, Tálibán již zakázal optické připojení v několika provinciích. Jako oficiální důvod uvedl „šíření nemorálních obsahů“, což v praxi znamená nejen pornografii, ale i politické diskuse na sociálních sítích. Mnoho pozorovatelů proto vnímá celostátní výpadek jako další krok k upevnění absolutní kontroly nad tokem informací.
„Tálibán v minulosti opakovaně omezoval přístup ke školám či zdravotní péči a vždy tvrdil, že jde o technické či organizační důvody. Stejně to nyní vypadá s internetem,“ uvedla ve svém prohlášení Patricia Gossmanová, analytička organizace Human Rights Watch.
Devastující dopady na život v zemi
Okamžité důsledky blackoutu byly dramatické a zasáhly všechny aspekty života:
- Zhroucení komunikace: Rodiny ztratily kontakt se svými blízkými v zahraničí. Lidé nemohli koordinovat práci ani si přivolat pomoc v naléhavých případech.
- Ekonomický paralýza: Bankovní systém, závislý na online transakcích, se zastavil. Tisíce malých podniků, které přijímají platby přes mobilní aplikace, přišly o tržby.
- Dopravní chaos: Aerolinky musely zrušit několik vnitrostátních i mezinárodních letů, protože nebylo možné ověřovat cestovní údaje.
- Ohrožení humanitární pomoci: Mezinárodní organizace ztratily schopnost koordinovat distribuci potravin, léků a další pomoci v odlehlých oblastech.
- Konec online vzdělávání: Pro tisíce afghánských žen a dívek, kterým Tálibán zakázal studium, byl internet posledním oknem ke vzdělání. Blackout jim vzal i tuto možnost.
Mezinárodní společenství bije na poplach
Organizace spojených národů vyzvala Tálibán k okamžitému zajištění plného přístupu k internetu. „Komunikace je základním lidským právem a nezbytným nástrojem pro fungování společnosti, ekonomiky i humanitární pomoci,“ prohlásil mluvčí OSN Stéphane Dujarric.
Evropská unie označila výpadek za „nepřijatelný zásah do svobody projevu“ a Spojené státy připomněly, že omezování komunikace je typickým znakem autoritářských režimů. Sousední země jako Pákistán a Írán, které mají s Afghánistánem složité vztahy, reagovaly zdrženlivěji.
Digitální opona a umlčování opozice
Pro experty je načasování a rozsah výpadku jasným signálem. Tálibán dlouhodobě čelí kritice za systematické potlačování práv žen, zákaz vzdělávání dívek a likvidaci nezávislých médií. Kontrola digitálního prostoru je logickým pokračováním této strategie.
„Internet umožňoval lidem sdílet své příběhy, dokumentovat porušování lidských práv a komunikovat se světem. Vypnutí sítě je snahou tento hlas umlčet,“ říká analytik BBC Daud Qureshi. Opoziční politici v exilu již hovoří o spuštění „digitální opony“, která má Afghánistán izolovat po vzoru Severní Koreje.
Zkouška síly, která zanechala jizvu
Otázkou zůstává, zda šlo o jednorázovou akci, nebo o test schopností režimu. Odborníci varují, že Tálibán si mohl ověřit, jak společnost zareaguje na úplné odříznutí od informací. Pokud masivní protesty nepřijdou, může si podobné kroky dovolit kdykoliv v budoucnu.
Pro miliony Afghánců je tato zkušenost mrazivým varováním. Jejich spojení se světem visí na tenké niti, kterou může režim kdykoliv přestřihnout. Blackout ukázal, že technologie není neutrální. V rukou autoritářské vlády se stává mocnou zbraní, schopnou uvrhnout celý národ do informační temnoty. A přesně to se na podzim roku 2025 v Afghánistánu stalo.
