Praha – Velkolepý dar v kryptoměně Bitcoin v hodnotě téměř jedné miliardy korun, který na začátku roku 2025 přijalo Ministerstvo spravedlnosti, se proměnil v právní a reputační problém. Poté, co resort začal darované bitcoiny rozprodávat v aukcích, zasáhla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a část kryptoměny zajistila jako možný výnos z trestné činnosti. Nyní ministerstvo čelí nespokojeným kupcům a nová ministryně nařídila rozsáhlé interní prověřování celé transakce.
Bezprecedentní příběh, který začal jako úspěšný příklad spolupráce státu se soukromým sektorem, nabral v posledních týdnech dramatický spád. Ministerstvo, které se radovalo z obrovského finančního přínosu, nyní musí vysvětlovat, jak mohlo přijmout a začít prodávat majetek, o jehož původ se nyní zajímá elitní policejní útvar.
Dar za miliardu a policejní zásah
Vše odstartovalo 7. března 2025, kdy Ministerstvo spravedlnosti uzavřelo s dosud anonymním dárcem darovací smlouvu na značné množství bitcoinů. Účetní hodnota daru v den transakce byla vyčíslena na ohromujících 991 milionů korun. Resort neváhal a ve spolupráci s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) začal kryptoměnu postupně zpeněžovat prostřednictvím série veřejných aukcí. Do konce května se podařilo prodat již 200 jednotek BTC.
Nečekaný zvrat však přišel 4. dubna, kdy NCOZ vydala usnesení o zajištění 50 darovaných bitcoinů s podezřením, že se jedná o výnos z trestné činnosti. Informace o tomto kroku se však k vedení ministerstva dostala s více než měsíčním zpožděním, až na konci května.
Zásah policie okamžitě ochromil další prodeje a vyvolal paniku mezi kupujícími, kteří již za bitcoiny zaplatili. Jejich právní zástupce na začátku června formálně vyzval ministerstvo ke sdělení, zda je vůbec schopno dostát svým závazkům a převést vydraženou kryptoměnu.
Kauza Blažkových bitcoinů: Právní aspekt v pořádku, politická a etická odpovědnost zůstává
Ministryně spouští prověrku
Nová ministryně spravedlnosti, která se s kauzou seznamuje, reagovala okamžitě a rázně. Dne 12. června nařídila kompletní interní audit a shromáždění veškeré dokumentace k případu napříč všemi odbory ministerstva.
Zároveň podnikla kroky k prošetření postupu všech zúčastněných profesionálů. Obrátila se na Českou advokátní komoru se žádostí o prověření advokáta, který dárce zastupoval, a na Notářskou komoru, aby prošetřila postup notáře, který asistoval u darovací transakce. Obě komory přislíbily zahájení kontroly.
Ministerstvo se také obrátilo na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s žádostí o stanovisko. Odpověď byla nejednoznačná: zastupitelství sice uvedlo, že nevidí důvod, proč by ministerstvo nemělo plnit své smluvní závazky, zároveň však dodalo, že nelze vyloučit budoucí zajištění i dalšího majetku.
Cesta k daru
Příběhu daru předcházel dlouholetý soudní spor, který se táhl od roku 2014. Klíčovým momentem bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu z července 2023, které zrušilo dřívější verdikty o zabavení majetku obviněného a vrátilo věc k novému projednání.
To vedlo k tomu, že advokát obviněného v srpnu 2023 poprvé kontaktoval ministerstvo s tím, že v zajištěných elektronických zařízeních se mohou nacházet přístupy k virtuálním peněženkám. Poté, co soud v lednu 2025 finálně rozhodl, že pro zabavení zařízení nejsou splněny podmínky, a nařídil jejich vrácení, přišla konkrétní nabídka: klient je ochoten darovat státu 30 % hodnoty nalezených kryptoměn. Část výnosu měla být dokonce určena na pomoc obětem trestné činnosti.
Následovala rychlá, několik týdnů trvající jednání, která vyústila v podpis darovací smlouvy a spuštění aukcí.
Velké finále zůstává otevřené
Celá kauza tak zůstává otevřená. Není jasné, jaký bude osud zbývajících bitcoinů v držení státu, ani zda kupující dostanou kryptoměny, za které již zaplatili. Ministrstvo čelí nejen potenciálním právním sporům, ale i otázkám, zda před přijetím takto hodnotného a specifického daru provedlo dostatečnou prověrku jeho původu. Výsledky šetření profesních komor i interního auditu budou pro další vývoj klíčové.
