Ženeva/Frankfurt – Christine Lagarde, současná prezidentka Evropské centrální banky (ECB), údajně uvažovala o možnosti předčasného opuštění svého postu, aby převzala vedení Světového ekonomického fóra (WEF). Tvrdí to zakladatel WEF Klaus Schwab, podle kterého by Lagarde mohla stanout v čele prestižní organizace nejpozději na začátku roku 2027.
Schwab v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že se s prezidentkou ECB setkal, aby domluvil její nástupnictví na pozici výkonného ředitele WEF. Mandát Christine Lagarde v ECB přitom vyprší až na konci října 2027. Světové ekonomické fórum je známé především pořádáním každoročního setkání světových lídrů, finančních titánů a kapitánů průmyslu ve švýcarském Davosu.
Podle Schwaba, který minulý měsíc opustil WEF uprostřed obvinění z finančních nesrovnalostí (která popírá), již byla učiněna opatření pro Lagarde, včetně zajištění bytu ve Villa Mundi v Ženevě, kde má WEF své administrativní kanceláře, potvrdila pro server Politico osoba obeznámená se situací.
Christine Lagarde se k spekulacím o svých dalších krocích vyjadřuje zdrženlivě, avšak její mandát v ECB není obnovitelný a zbývá jí už jen dva a půl roku. Svou předchozí pozici v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) opustila krátce po polovině svého druhého pětiletého funkčního období.
Od svého nástupu do čela ECB na konci roku 2019 se Lagarde snažila banku přiblížit široké veřejnosti a rozšířit její zaměření, zejména začleněním dopadů klimatických změn na ekonomiku a dohled nad bankami. V prvních letech si vysloužila uznání za rychlou a rozhodnou reakci na pandemii, kdy dohlížela na největší a nejagresivnější programy měnové podpory ekonomiky. Snažila se také zacelit interní rozpory, které zanechal její předchůdce Mario Draghi, a prosazovala inkluzivnější styl rozhodování.
Nicméně, její působení nebylo bez kritiky. Podle některých interních průzkumů mezi zaměstnanci (jejichž přesnost ECB zpochybňuje) se netěšila vždy plné podpoře. Vyvolala také nevoli v Bruselu, kde Evropský parlament kritizoval rostoucí zájem ECB o práci související s klimatickými změnami a plány na zavedení digitálního eura.
Zároveň se v posledních čtyřech letech stále zřetelněji projevují negativní vedlejší účinky podpůrných programů z doby pandemie, které způsobily masivní ztráty některým národním centrálním bankám eurozóny a ztížily řízení ekonomiky pomocí úrokových sazeb.
Jakýkoli náznak jejího předčasného odchodu z ECB by pravděpodobně vyvolal horečnou soutěž mezi 20 členy eurozóny o nalezení vhodného nástupce, vzhledem k obrovskému vlivu této pozice.
Medailonek: Christine Lagarde
-
Celé jméno: Christine Madeleine Odette Lagarde
-
Narozena: 1. ledna 1956, Paříž, Francie
-
Vzdělání: Právo a politologie (Univerzita Paříž X Nanterre, Institut politických studií v Aix-en-Provence)
-
Kariéra:
-
Právnička: Dlouholetá kariéra v mezinárodní právní firmě Baker & McKenzie, kde se v roce 1999 stala první ženou v čele firmy.
-
Francouzská vláda: Několik ministerských postů, včetně ministryně obchodu (2005–2007) a ministryně hospodářství, financí a průmyslu (2007–2011) – první žena v této funkci v zemi G8.
-
Mezinárodní měnový fond (MMF): Výkonná ředitelka MMF (2011–2019) – první žena v čele této instituce. Hrála klíčovou roli během evropské dluhové krize.
-
Evropská centrální banka (ECB): Prezidentka ECB (od listopadu 2019) – opět jako první žena v této funkci.
-
-
Styl a charakteristika: Je známá svým elegantním vystupováním, diplomatickými schopnostmi a silným mezinárodním profilem. Často je oceňována za svou schopnost vyjednávat a hledat konsensus. Je zastánkyní větší diverzity a inkluze ve vedoucích pozicích.
-
Významné momenty v ECB: Řízení měnové politiky během pandemie COVID-19, spuštění strategického přezkumu ECB, důraz na klimatická rizika a příprava na možné zavedení digitálního eura.
-
Ocenění a uznání: Pravidelně se umisťuje na předních příčkách žebříčků nejvlivnějších žen světa (např. časopis Forbes).
