LONDÝN – Velká Británie se po letech odkladů a nerozhodnosti chystá na sérii zásadních oznámení v oblasti jaderné energetiky. Vláda se připravuje na investice v řádu desítek miliard liber, které mají odstartovat největší aktivitu v tomto sektoru za poslední generaci. Podle zdrojů z vlády i průmyslu však nejde o výsledek prozíravého politického manévrování, ale spíše o krok z donucení – ministerstvo financí, dlouhodobě skeptické k nákladnému jádru, již nemůže další rozhodnutí odkládat.
Letitou stagnaci britského jaderného programu trefně glosoval Philip Hunt, labouristický politik, který měl v posledních měsících na starosti jeho oživení. „Vrátil jsem se po čtrnácti letech a všechno bylo přesně tak, jak jsem to opustil,“ vtipkoval na adresu pomalého tempa a neschopnosti konzervativních vlád posunout věci kupředu.
Tato éra nečinnosti se ale chýlí ke konci. Vše má změnit blížící se revize vládních výdajů, plánovaná na 11. června, která je poslední příležitostí v tomto volebním období vyčlenit peníze na zanedbanou jadernou energetiku.
Očekává se hned několik klíčových oznámení. Po měsících zpoždění má být konečně vyhlášen vítěz mnohamiliardového kontraktu na stavbu malých modulárních reaktorů (SMR), známých jako „mini-elektrárny“. Na cestě je také dlouho očekávané finanční rozhodnutí o megaprojektu elektrárny Sizewell C. Současně britští úředníci zvažují odkup jaderných areálů ze soukromého vlastnictví, aby dostali průmysl pod větší státní kontrolu, uvedl server politico.
Důvodem spěchu není jen politický kalendář. Pět jaderných elektráren, které v současnosti pokrývají 15 % britské spotřeby, má být do roku 2030 z velké části odstaveno. Bez náhrady by země přišla o klíčový zdroj nízkouhlíkové energie, což by ohrozilo jak cíle v oblasti klimatu, tak snahu premiéra Keira Starmera o posílení ekonomického růstu.
Největší překážkou byla tradičně nechuť ministerstva financí. Jaderné projekty jsou nechvalně proslulé překračováním rozpočtů a zpožděními. Rozpočet elektrárny Hinkley Point C se vyšplhal z původních 18 miliard liber na 46 miliard a projekt má skluz šest let. Právě taková čísla v úřednících vyvolávají obavy.
„Ministerstvo financí bylo vždy skeptické k jádru, protože stojí tolik peněz,“ uvedl jeden z bývalých vysokých vládních úředníků. Jiný popsal postoj ministerstva jedním slovem: „riziko“. Každá debata se podle něj točila kolem finanční expozice a rizik, s minimálním důrazem na strategické výhody pro zemi.
I ministr energetiky Ed Miliband, který je vnímán jako velký zastánce obnovitelných zdrojů, se snaží tento postoj změnit. „Pokud chcete v Británii postavit jaderný projekt, moje dveře jsou otevřené,“ vzkázal průmyslu. Přesto panují pochybnosti, zda je jeho odhodlání dostatečné.
Situaci ovlivňují i vnější faktory. Jádro je jednou z mála oblastí, kde může Británie najít společnou řeč s Donaldem Trumpem, který v USA prosazuje jadernou energii. Technologičtí giganti jako Google a Microsoft navíc lobují za stavbu SMR, které by napájely jejich energeticky náročná datová centra.
Nadcházející týdny přinesou pravděpodobně přelom. Léta stagnace a váhání mají být nahrazena aktivitou, kterou si vynutila prostá finanční a energetická nutnost. Revize vládních výdajů tak může být momentem, kdy naléhavost konečně zvítězí nad setrvačností.
