V srdci Evropy, v malém českém městě Mladá Boleslav, se na konci 19. století zrodil příběh, který se měl stát symbolem průmyslové zdatnosti a národní hrdosti. Příběh, který nezačal v obrovských továrních halách, ale v malé dílně, poháněný vzdorem, vizí a neuvěřitelnou technickou zručností dvou mužů. Toto je příběh o tom, jak se z opravny bicyklů stala automobilka Laurin & Klement, přímý předchůdce dnešní globální značky Škoda Auto.
Vlastenecký vzdor a bicykl jménem Slavia
Píše se rok 1894. Václav Klement, mladý a podnikavý knihkupec z Mladé Boleslavi, je vášnivým cyklistou. Když se mu však porouchá jeho německý bicykl značky Seidel & Naumann, rozhodne se napsat výrobci do Drážďan dopis s žádostí o opravu. Dopis napíše, jak je mu přirozené – česky. Odpověď, která přijde, je však strohá a arogantní: „Pokud chcete, abychom na Váš dotaz odpověděli, žádáme Vás, abyste příště použil jazyk, kterému rozumíme.“
Tato urážka národní hrdosti se stala nečekanou rozbuškou. Namísto toho, aby se Klement podvolil, rozhodl se vzít věci do vlastních rukou. Spojil se s místním mechanikem, Václavem Laurinem, mužem proslulým svou technickou zručností a precizností. Společně v roce 1895 zakládají malou dílnu. Jejich cíl je prostý, ale ambiciózní: vyrábět vlastní jízdní kola, která budou kvalitní, spolehlivá a česká.
Firma dostává jméno Laurin & Klement. Pro své výrobky však volí hrdý a symbolický název – Slavia. V době sílícího národního uvědomění v Rakousku-Uhersku to byl jasný vzkaz. Jejich bicykly si rychle získaly skvělou pověst díky kvalitnímu zpracování a modernímu designu. Původní dílna s hrstkou zaměstnanců se brzy rozrůstá a poptávka roste. Klement, geniální obchodník a marketér, zajišťuje prodej, zatímco Laurin, tichý a pečlivý technik, dohlíží na neustálé zdokonalování výroby.
Průkopníci na dvou kolech – Zrození motocyklu
Klement s Laurinem však nechtěli zůstat jen u jízdních kol. Na přelomu století je fascinoval nový vynález – motor. Rozhodli se pro riskantní, ale logický krok: přidat na svá kola motor a vstoupit do světa motorismu. Na rozdíl od mnoha konkurentů, kteří jednoduše připevnili motor na existující rám bicyklu, Laurin přišel s revolučním řešením. Zkonstruoval zcela nový, robustnější rám, do jehož spodní části elegantně integroval jednoválcový motor.
V roce 1899 představují svůj první motocykl, rovněž pod značkou Slavia. Stroj byl spolehlivý, snadno ovladatelný a technicky na výši. Klement si uvědomoval, že nejlepší reklamou je úspěch. Začal proto motocykly nasazovat do tehdy populárních a extrémně náročných dálkových závodů. Stroje Laurin & Klement brzy sbíraly vítězství po celé Evropě. Legendární se stal závodník Narcis Podsedníček, který v roce 1901 dojel do cíle slavného závodu Paříž–Berlín jako jediný ve své kategorii, i když byl později kontroverzně diskvalifikován. Úspěchy v závodech udělaly ze značky L&K pojem a objednávky se hrnuly z celé Evropy. Firma se stala jedním z největších výrobců motocyklů na světě.
Přechod na čtyři kola – Revoluce jménem Voiturette A
Po úspěchu s motocykly byl další krok nevyhnutelný – automobil. Laurin s Klementem opět nechtěli nic ponechat náhodě. Léta experimentovali a testovali, než v roce 1905 představili veřejnosti svůj první automobil: Laurin & Klement Voiturette A. Byl to malý, lehký a elegantní dvoumístný vůz, poháněný dvouválcovým motorem o výkonu 7 koní.
Voiturette (z francouzštiny „vozík“) byl okamžitý úspěch. Byl spolehlivý, cenově dostupný pro tehdejší střední třídu a technicky skvěle zvládnutý. Stal se prodejním hitem a katapultoval firmu mezi přední automobilové výrobce v Rakousku-Uhersku. Úspěch prvního modelu umožnil rychlou expanzi. Továrna v Mladé Boleslavi se rozrůstala a brzy vyráběla širokou škálu modelů – od malých osobních vozů přes luxusní limuzíny až po autobusy, nákladní vozy a dokonce i letecké motory.
Válečné výzvy a hledání silného partnera
První světová válka přinesla změnu. Výroba se přeorientovala na vojenské zakázky. Po válce a vzniku Československa čelila firma novým výzvám. Ztráta starých trhů rozpadlého Rakouska-Uherska a poválečná ekonomická krize znamenaly těžké časy. Poslední ránu firmě zasadil devastující požár, který v roce 1924 zničil velkou část továrny.
Václav Klement si uvědomil, že aby firma přežila a mohla dále růst a konkurovat na mezinárodních trzích, potřebuje silného finančního a průmyslového partnera. Volba padla na tehdejší největší průmyslový podnik v Československu – Škodovy závody v Plzni.
Zrod jména Škoda – Spojení gigantů
V roce 1925 došlo k historickému spojení. Strojírenský a zbrojařský gigant Škoda Plzeň koupil mladoboleslavskou automobilku Laurin & Klement. Pro Škodu to byla strategická příležitost, jak diverzifikovat své portfolio a vstoupit do dynamicky se rozvíjejícího automobilového průmyslu. Pro Laurin & Klement to znamenalo přístup k obrovskému kapitálu, moderním technologiím a globální distribuční síti.
Značka Laurin & Klement začala postupně z automobilů mizet a byla nahrazena novým jménem a logem – Škoda. V té době byl také zaveden slavný okřídlený šíp, který se stal symbolem značky na další desítky let. Václav Laurin zůstal v podniku jako technický ředitel a dohlížel na kontinuitu výroby.
Spojením těchto dvou firem se završila první kapitola příběhu. Z malé dílny, zrozené z hrdosti a vize, se stala automobilová divize jednoho z největších průmyslových konglomerátů v Evropě. Odkaz zakladatelů, jejich odvaha, inovativní duch a smysl pro kvalitu však zůstaly v DNA firmy zakódovány navždy a položily základy pro úspěch, který značka Škoda zažívá i o více než sto let později.
