Nová zpráva „Global Energy Perspective“ poradenské společnosti McKinsey & Company přináší zásadní revizi dosavadních energetických výhledů. Podle aktuální analýzy zůstanou uhlí, ropa a zemní plyn dominantními zdroji globální energie ještě dlouho po roce 2050. Pro mnohé analytiky, kteří byli dříve označováni za „popírače klimatu“, představují tato data potvrzení reality, na kterou dlouhodobě upozorňují.
Autor textu Vijay Jayaraj z organizace CO2 Coalition upozorňuje na dramatický obrat v predikcích jedné z nejvlivnějších poradenských firem světa. Zatímco ještě v loňském roce modely McKinsey předpovídaly pokles poptávky po uhlí o 40 % do roku 2035, letošní výhled pro stejné období počítá naopak s nárůstem o 1 %.
Tento radikální obrat je způsoben především rekordním uváděním uhelných elektráren do provozu v Číně, nečekaným růstem globální spotřeby elektřiny a absencí životaschopných alternativ pro těžký průmysl, jako je výroba oceli či chemikálií.
Rozvojové země volí spolehlivost před ideologií
Zpráva konstatuje, že fosilní paliva budou v roce 2050 stále zajišťovat až 55 % světové energie (dnes je to cca 64 %). Podle Jayaraje je však i tento odhad pravděpodobně podhodnocený. Analýza potvrzuje, že energetický přechod nebude rychlý ani řízený výhradně klimatickými cíli. Bez masivního nasazení jádra či geotermální energie je podle autora textu úplný přechod nerealistický.
Zejména v regionech jako Indie, jihovýchodní Asie a subsaharská Afrika jsou prioritami cenová dostupnost a spolehlivost dodávek, které jsou vnímány jako otázka národní bezpečnosti. Tyto země se odmítají spoléhat pouze na počasí a volí „dvojkolejný přístup“: pokračují v investicích do konvenčních zdrojů (uhlí, plyn, jádro) a souběžně rozvíjejí alternativní technologie.
Německá „Dunkelflaute“ a limity obnovitelných zdrojů
Jayaraj ve svém komentáři ostře kritizuje spoléhání se na intermitentní (přerušované) zdroje, jako jsou vítr a slunce. Ty označuje za „zabijáky ekonomiky“ kvůli jejich nárokům na záložní zdroje a nestabilitě sítě. Jako varovný příklad uvádí Německo, které po odstavení jaderných a uhelných elektráren čelí vysokým cenám energií a ekonomické stagnaci.
Němci pro tento stav dokonce zavedli termín „Dunkelflaute“ (temné bezvětří) – období, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. Během takového období v listopadu 2024 musela fosilní paliva zajišťovat 70 % německé elektřiny, aby se zabránilo kolapsu sítě.
Čína a datová centra mění pravidla hry
Zatímco Západ diskutuje o Green Dealu, Čína jedná pragmaticky. Jen v první polovině roku 2025 uvedla do provozu 21 gigawattů (GW) nové uhelné kapacity, což je největší nárůst od roku 2016. Dalších 25 GW schválila pro rok 2026.
McKinsey rovněž upozorňuje na prudký nárůst poptávky po elektřině způsobený datovými centry a umělou inteligencí. V zemích OECD se odhaduje roční růst této poptávky o 17 % až do roku 2030. Takový objem energie podle Jayaraje nelze pokrýt pouze z obnovitelných zdrojů.
Závěrem autor dodává, že označování realistických pohledů na energetiku za „PR fosilního průmyslu“ vedlo pouze k chybným politickým rozhodnutím, jejichž cenu nyní platíme ve formě ztracených pracovních míst a zchudnutí. Nová data McKinsey tak podle něj přinášejí opožděné, ale nutné vystřízlivění.
