BUENOS AIRES – Argentinský nejvyšší soud v úterý potvrdil šestiletý trest odnětí svobody a doživotní zákaz výkonu veřejné funkce pro bývalou prezidentku Cristinu Kirchnerovou v případu podvodů při zadávání veřejných zakázek. Rozsudek je konečný a uzavírá kontroverzní politickou kariéru jedné z nejvýraznějších a zároveň nejpolarizujících postav argentinské politiky posledních dvou dekád.
Soud ve svém rozhodnutí uvedl, že tresty vynesené předchozími soudy byly založeny na množství předložených důkazů a zamítl další odvolání Kirchnerové. Verdikt fakticky ukončuje její politickou dráhu a znamená, že se 72letá politička musí do pěti dnů přihlásit úřadům. Vzhledem ke svému věku však může požádat o výkon trestu v domácím vězení, uvedl server france24.
Rozhodnutí uvítal její politický protivník, současný libertariánský prezident Javier Milei, který na sociální síti X stručně napsal: „Spravedlnost. Konec.“
Cristina Kirchnerová byla původně odsouzena v roce 2022 za podvodnou administrativu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek v provincii Santa Cruz během svého prezidentského mandátu v letech 2007 až 2015. Podle obžaloby zajišťovala desítky smluv pro svého dnes již zesnulého manžela Néstora Kirchnera.
Sama Kirchnerová dlouhodobě tvrdí, že proces je politicky motivovaný s cílem zničit její kariéru a odkaz. Po vynesení rozsudku označila tři soudce Nejvyššího soudu za „loutky jednající na příkaz shora“, což byla zjevná narážka na Mileiho vládu. „Rozsudek byl napsán ještě před mým odvoláním,“ prohlásila před stovkami svých příznivců, kteří se shromáždili před sídlem její strany. Její odsouzení nazvala odznakem politické, osobní a historické důstojnosti.
Její příznivci vyšli do ulic několika argentinských měst, kde pálili pneumatiky a blokovali některé příjezdové cesty do Buenos Aires.
Cristina Kirchnerová, která Argentince rozdělovala na obdivovatele a zapřisáhlé odpůrce, se stala jednou z nejvlivnějších političek v zemi. Po boku svého manžela Néstora, který byl prezidentem v letech 2003–2007, tvořila mocenský pár. Sama stála v čele země dvě funkční období a v letech 2019 až 2023 působila jako viceprezidentka. V roce 2022 přežila pokus o atentát, kdy na ni útočník namířil zbraň, která však nevystřelila.
