Studie „Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030 – přínosy a příležitosti“ z roku 2023, vypracovaná společností Deloitte Advisory s.r.o. pro Svaz moderní energetiky (SME), se stala předmětem intenzivní debaty. Zatímco studie prezentuje rozsáhlé ekonomické a environmentální přínosy masivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) v České republice, novinář Thomas Paukner ve svém kritickém článku „Hladíkovo ministerstvo ovládli lobbisté. Vydělali, ale účty platíme všichni“ na serveru Médium.cz tvrdí, že tato studie je spíše nástrojem lobbistických skupin k prosazení vlastních zájmů na úkor veřejnosti.
Vize Deloitte a SME: Masivní rozvoj OZE a ekonomické přínosy
Studie Deloitte, zadávaná SME, ambiciózně předpokládá, že Česká republika může do roku 2030 z dostupných evropských fondů vystavět 15,3 GW nových fotovoltaických (FVE) a 2 GW nových větrných elektráren (VTE), spolu s 1 GW bateriové akumulace. Tento rozvoj by podle studie přinesl významné ekonomické benefity: nárůst HDP o 4,7 %, navýšení příjmů domácností o 145,1 mld. Kč, vytvoření 34 tisíc nových pracovních pozic a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů o 118,8 mld. Kč.
Studie zdůrazňuje, že solární a větrná energetika je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a její akcelerace je nezbytná pro zachování konkurenceschopnosti českého průmyslu, zajištění cenově dostupné energie a posílení energetické bezpečnosti. Autoři poukazují na úspěšné příklady zemí jako Nizozemsko, které i přes menší rozlohu dosáhlo výrazně vyšších instalovaných výkonů OZE. Důležitým aspektem studie je i argument, že velkoplošné FVE by se primárně umisťovaly na brownfieldy a půdy s nízkou bonitou (třída ochrany III, IV a V), přičemž jsou zmíněny i pozitivní dopady na biodiverzitu a ochranu přírody.
Klíčovým předpokladem pro dosažení těchto cílů je podle studie odstranění stávajících legislativních a regulačních bariér, které zpomalují povolování a výstavbu OZE. Mezi ně patří nejednotnost podmínek na obecních a stavebních úřadech, složité územní plánování, ochrana zemědělského půdního fondu a zdlouhavé procesy posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Studie navrhuje implementaci tzv. „go-to zón“ a zřízení specializovaného stavebního úřadu pro energetickou infrastrukturu k urychlení procesů.
Pauknerova kritika
Thomas Paukner však ve svém článku prezentuje diametrálně odlišný pohled. Tvrdí, že studie Deloitte je přímým důkazem bezprecedentního pronikání lobbistů do české státní správy, zejména na Ministerstvu životního prostředí za vedení Petra Hladíka (KDU-ČSL). Podle Pauknera Svaz moderní energetiky, jehož členové (Martin Sedlák, Martin Ander, Petr Holub) údajně zastávali klíčové pozice na MŽP, si „psal vlastní zákony“ a vydělal na tom miliardy korun, přičemž účty platí spotřebitelé a firmy.
Paukner uvádí, že podkladová studie pro klíčový Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NKEP), který nazývá „energetickou Biblí“, byla objednána a financována právě SME ve spolupráci s Deloitte. Kritizuje, že k tomu došlo bez meziresortní konzultace a bez zapojení nezávislých odborníků. Dále poukazuje na odpor správce distribuční soustavy ČEPS a Hospodářské komory proti ambicióznímu plánu NKEP, který předpokládal výstavbu až 15,4 GW výkonu OZE, což by si vyžádalo desítky miliard korun na modernizaci distribuční sítě, jež by zaplatili koncoví spotřebitelé. Následné navýšení regulované složky ceny elektřiny je podle Pauknera přímým důsledkem této lobbistické aktivity.
Novinář také ostře kritizuje zákony Lex OZE II a Lex OZE III, které podle něj poskytují neúměrně výhodné podmínky pro provozovatele OZE, jako je sdílení výkonu přes několik geografických lokací bez přenosu nákladů na podnikatele, dotování výkupních cen energie i při záporných cenách (systém T+3), a nízké požadavky na akumulaci energie. Zmiňuje, že provozovatelé bateriových úložišť jsou osvobozeni od distribučních poplatků a plateb za rezervovanou kapacitu, což vytváří „stroj na peníze“. Nejvážnější výtkou je pak koncept agregace výkonové kapacity, který umožňuje firmám ze SME využívat tepelná čerpadla a domácí solární články k výdělkům v řádech miliard korun ročně, aniž by tyto firmy cokoli vytvářely.
Paukner zdůrazňuje, že takto výhodné podmínky pro OZE neexistují v žádné jiné srovnatelné evropské zemi a že investice do energetické soustavy v důsledku rozvoje OZE si vyžádají astronomické náklady v řádu stovek miliard až bilionů korun, které budou muset zaplatit občané a firmy. Tvrdí, že tento „nejzávažnější, nejrozsáhlejší a nejnákladnější střet zájmů v historii České republiky“ byl ignorován investigativními novináři.
Dva pohledy na energetickou budoucnost
Studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky vykresluje vizi prosperující, energeticky soběstačné a uhlíkově neutrální České republiky, poháněné masivním rozvojem OZE a podpořené evropskými fondy. Pro Thomase Pauknera je však tato vize zastíracím manévrem pro lobbistické zájmy, které vedou k obrovským ziskům pro vybrané firmy a zároveň k miliardovým nákladům pro celou společnost.
Debata kolem studie a Pauknerova článku tak otevírá klíčové otázky o transparentnosti, regulaci a etice v české energetické politice. Jak vyvážit potřebu dekarbonizace a energetické bezpečnosti s ochranou veřejného zájmu a zamezením neoprávněného obohacování? Odpovědi na tyto otázky budou zásadní pro formování budoucí energetické krajiny České republiky.
EDIT: 1.4.2026 Text Thomase Pauknera byl ze stránek medium.seznam.cz odstraněn. Záloha textu je k dispozici zde.
